Vláda uvažuje o zavedení mimořádné daně v České republice. Jedná se o daň z neočekávaných zisků ve třech sektorech. Daň by se měla týkat energetických firem, bank a výroby i prodeje pohonných hmot. Dle premiéra Petra Fialy je tzv. válečná daň jednou z forem solidarity. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí rozhodnout do 10. září a mělo by se jednat jen o dočasné opatření.
Daň z mimořádných zisků už zavedla Británie s Maďarskem. „Zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy některé firmy mají mimořádné zisky, a to ne proto, že mají nové služby, lepší produkty, víc zákazníků, ale zejména kvůli vlivu vnějších okolností,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.
Národní rozpočtová rada podle deníku E15 zpracovala analýzu se třemi alternativními pásmy zvažované daně uvalené na banky a energetiky. Danit 40, 50 nebo 60 procenty se má zisk, od něhož by se odečetl průměr zisků posledních pěti let. Výnos by se v jednotlivých variantách u energetických firem pohyboval od 27 do 40 miliard korun, zdanění bank by mělo vynést v nejvyšším pásmu až 59 miliard.
Kvůli rostoucím cenám energií vláda schválila úporný tarif, který má domácnostem částečně kompenzovat vysoké výdaje. Celková výše pomoci kombinuje příspěvek skrze úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energií, který činí 599 korun za každou megawatthodinu elektřiny. Poplatek za obnovitelné zdroje energie nebudou muset platit ani firmy, či organizace.
Menší domácnost by měla ušetřit zhruba 11 tisíc korun, středně velká 15 tisíc, rodiny s nejvyšší spotřebou mohou dosáhnout i na 18 tisíc. Lidé by ještě letos měli dostat zhruba čtyři tisíce korun. Příspěvek na energie se bude vyplácet přes smlouvu na elektřinu. Dle premiéra Petra Fialy je míra podpory v naší republice ve vztahu k HDP čtvrtá v Evropské unii. Vláda vyčlenila celkem 177 miliard korun na pomoc občanům proti inflaci.
