Od roku 2016 vnikla plátcům DPH povinnost podávat spolu s DPH přiznáním také tzv. kontrolní hlášení. Kontrolní hlášení se tedy netýká osob identifikovaných a podnikatelů, kteří nejsou plátci DPH. Spolu s elektronickou evidencí tržeb má narovnat podnikatelské prostředí.
Kontrolní hlášení podává každý plátce DPH, pokud:
- uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
- ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet daně, nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato.
V kontrolním hlášení se uvádí podrobnější údaje než v samotném daňovém přiznání k DPH, kde jsou uvedeny pouze souhrnné částky. V kontrolním hlášení se uvádí informace o každé transakci zvlášť. Kontrolou je, že stejnou obchodní transakci uvádí odběratel i dodavatel. Součástí kontrolního hlášení je kromě výše DPH a základu daně například daňové identifikační číslo dodavatele a odběratele či den, kdy má plátce povinnost přiznat DPH (tzv. datum zdanitelného plnění).
Kontrolní hlášení se podává pouze elektronicky, a to buď prostřednictvím daňové schránky, nebo přes aplikaci EPO na portálu Finanční správy. Plátce, který je právnickou osobou, podává kontrolní hlášení za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Plátce, který je fyzickou osobou, podává kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Povinnost zhotovit kontrolní hlášení ovšem stále nemá mezi účetními oblibu. V minulém roce finanční správa udělila skoro 60 tisíc pokut v hodnotě 531 milionů korun. Na výzvu správce daně musí každý poplatník zareagovat do pěti pracovních dní. Stát pokutuje firmy zejména za pozdní dodání kontrolního hlášení. V takovém případě následuje sankce ve výši jednoho tisíce korun, za podmínky, kdy správa nemusí nikoho vyzývat. Jestliže je kontrolní hlášení podáno až na základě výzvy finančního úřadu, potom dosahuje pokuta vyměřená finančním úřadem 10 000 korun. Pokuta ve výši 30 000 korun hrozí, pokud plátce DPH nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy finančního úřadu. Při nedodání kontrolního hlášení ani v náhradní lhůtě je vyměřena pokuta ve výši 50 000 korun. Za závažné ztěžování a maření správy daní z důvodu neplnění zákonných povinností souvisejících s kontrolním hlášením (tj. např. když plátce DPH dlouhodobě nepodává kontrolní hlášení, ačkoliv má tuto povinnost) může být udělena pokuta až do výše 500 000 korun.
