Režim reverse charge značí přenesenou daňovou povinnost, kdy DPH nepřiznává prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho je zde uvedeno, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Režim reverse charge byl založen za účelem zamezení podvodů a spekulací v souvislosti s platbou DPH.
Od července se plánuje rozšířit tento režim i na další zemědělské plodiny. Cílem je sjednotit režim se Slovenskem tak, aby se zabránilo přesunu daňových podvodů do České republiky.
"Navrhuje se rozšíření nařízení vlády shodně se Slovenskou republikou, a to především z důvodu prevence před přenesením krácení daní z jiných členských států na území České republiky," uvádí zpráva k nařízení. Slovensko uplatňuje od 1. ledna 2015 režim přenesení daňové povinnosti v oblasti zemědělských komodit ve větším rozsahu v porovnání s Českou republikou, a to právě na všechny položky zahrnuté v kapitole 10 a 12 společného celního sazebníku.
Režim přenesené daňové povinnosti se tedy rozšíří o veškeré komodity, které jsou uvedeny pod kódy nomenklatury celního sazebníku v kapitole 10-12 – obiloviny a technické plodiny, včetně olejnatých semen a cukrové řepy. Jedná se například o pšenici a žito, dále o arašídy, lněná semena nebo chmel. Režim reverse charge se uplatní jen v případě, že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí částku 100 000 korun.
Doposud byl režim přenesené daňové povinnosti zaveden například na dodání mobilních telefonů, zařízení s integrovanými obvody, dodání herních konzolí či tabletů a laptopů, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 korun.
Od ledna roku 2016 by se přenesená daňová povinnost měla vztahovat i na dodání nemovité věci plátci DPH. Již v září letošního roku bude přenesená daňová povinnost uplatňována u cukrové řepy.
