Dle ministra financí Andreje Babiše je částka, kterou firmy v České republice neodvedou na DPH, až 108 miliard korun ročně. Obranou proti tomu je podle Babiše režim reverse charge, který přenáší povinnost plátce (poskytovatele plnění) přiznat a zaplatit daň na výstupu za uskutečnitelné zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku na plátce, který toto plnění přijal. Povinnost přiznat daň má tedy příjemce (odběratel), nikoli plátce (dodavatel) plnění.
Od 1. dubna letošního roku dochází k rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti, v případě že celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překročí 100 000 korun.
Nově se tuzemský systém reverse-charge (přenesení daňové povinnosti) rozšířil o tyto položky:
- Obiloviny a technické plodiny
- Kovy
- Mobilní telefony
- Integrované obvody, jako jsou mikroprocesory a centrální procesorové jednotky
- Přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (např. notebooky či tablety)
- Videoherní konzole
- Dodávky zlata
Cukrová řepa bude podléhat režimu reverse charge až od 1. září roku letošního roku. Dle zákona o DPH se také režim přenesení daňové povinnosti použije při dodání nemovité věci plátci, pokud plátce, který nemovitou věc dodává, se rozhodne využít zákonnou možnost uplatnit daň při dodání nemovité věci jinému plátci, které by jinak bylo považováno za osvobozené plnění, a to s účinností od 1. ledna roku 2016.
Komplikace firmám způsobuje nastavení účetních systémů, neboť se u každé transakce bude muset zjišťovat, zda u ní novinku použít. "V praxi je to řešeno řekněme podmíněným zařazením produktů do režimu přenesení daňové povinnosti, kdy při vystavení faktury musí být spuštěn kontrolní proces, který přepočítá celkovou hodnotu plnění a rozhodne, zda se režim přenesení daňové povinnosti na celou fakturu použije, nebo ne", vysvětluje Lukáš Eisenwort, partner firmy NSG Morison.
Režim reverse charge se ovšem u těchto položek použije jen u zdanitelného plnění, kterým je dodání vybraného zboží, pokud celková částka základu daně veškerého dodávaného vybraného zboží překračuje částku 100 000 korun.