Lidé s vyššími příjmy musí zaplatit tzv. solidární daň. Sedmiprocentní solidární příspěvek prosadila tehdejší Nečasova vláda s Miroslavem Kalouskem jako ministrem financí. V dnešním článku si shrneme, které příjmy podléhají platbě solidární daně a jaké jsou novinky v letošním roce.
Již během minulého roku odváděli zaměstnanci s vysokými příjmy solidární daň. Za vysoké příjmy se pro tyto účely berou příjmy vyšší než 106 444 korun. Solidární daň se počítá pouze z hrubé mzdy a za rok 2015 se platí pouze v případě, že rozhodný příjem, za celý rok byl nad 1 277 328 korun.
Solidární daň může být sražena i v případě obdržení odstupného, neboť z odstupného se odvádí daň z příjmů fyzických osob jako ze standardní mzdy. Neodvádí se z něj pouze povinné pojistné. Odstupné náleží zaměstnanci v případě, že je pracovní poměr ukončen z důvodů, na kterých nenese vinu. Zákoníkem práce je stanovena pouze minimální výše odstupného, zaměstnanec může ovšem obdržet i vyšší odstupné.
Pokud pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než jeden rok, náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednonásobku průměrného výdělku. Když pracovní poměr trval alespoň jeden rok a méně než dva roky, odstupné je ve výši dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnance a pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky, zaměstnanci náleží odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrné mzdy.
Pokud měl tedy zaměstnanec v některém měsíci 2015 vyšší mzdu než 106 444 korun, byla mu kromě standardní 15% daně z příjmů sražena i 7% solidární daň. Jestliže ovšem za celý rok zaměstnanec obdržel příjmy do limitu, bude mu zaplacená solidární daň vrácena zpět. Osoby samostatně výdělečně činné vypočítávají solidární daň za celý rok v daňovém přiznání.
Standardní dani z příjmů podléhají všechny zdanitelné příjmy. Avšak u solidární daně tomu tak není., neboť z příjmů z pronájmu, kapitálového majetku či ostatních příjmů se solidární daň nevypočítává. Solidární daň se vypočítává jen z příjmů ze závislé činnosti (ze zaměstnání) či samostatné výdělečné činnosti.
