Ceny pohonných hmot skokově rostly od počátku ruské invaze na Ukrajinu v důsledku zvyšování cen ropy. Sněmovna reaguje snížením daně z benzinu a nafty. Spotřební daň dočasně klesne o 1,50 koruny na litr. Kromě tohoto opatření Sněmovna také schválila zrušení silniční daně pro podnikatelská vozidla do 12 tun a přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Součástí vládního balíčku jsou i daňová opatření na podporu elektromobility.
Za litru benzinu se v současnosti odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny. Snížení spotřební daně by mělo být platné od 1. června do 30. září. Ceny u čerpacích stanic by mohly díky snížení spotřební daně klesnout až o 1,80 korun na litr. Vláda zvažuje i stanovení maximálních marží prodejcům pohonných hmot. Dle ministra financí Zbyňka Stanjury by výpadek příjmů státního rozpočtu měl činit zhruba čtyři miliardy korun.
„Hlavním důvodem pro toto první výraznější plošné opatření je potřeba reagovat na sousední země tak, aby naši dopravci, zejména ti menší, zůstali konkurenceschopní. Pokud Německo a Polsko sníží spotřební daň z pohonných hmot na evropské minimum a my bychom tak neučinili, našim dopravcům by hlavně v příhraničních regionech vznikla konkurenční nevýhoda. U nafty přitom zvažujeme, že bychom toto snížení daně zavedli natrvalo,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Hnutí ANO se svým návrhem plošného snížení DPH u energií a pohonných hmot a odložení plateb za obnovitelné zdroje energie neuspělo.
Zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty a benzinu by mohlo snížit cenu pohonných hmot až o dvě koruny za litr. Distributoři ovšem biopaliva do pohonných hmot budou přidávat i nadále, neboť se musí řídit zákonem o snižování emisí oxidu uhličitého. Byla by tak nutná i novela zákona o ochraně ovzduší. Česká republika totiž musí splňovat závazek snižovat emise oxidu uhličitého o šest procent ročně. Za nesplnění tohoto cíle by pak mohla čelit sankcím ze strany Evropské komise.
