Sněmovna schválila balík daňových změn, který přináší velké změny v oblasti daní. Celkem přijde státní rozpočet kvůli daňovým změnám o 130 miliard korun oproti stávajícímu plánu.
Došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Zůstane 15% sazba daně, ale nově se bude počítat jenom z hrubé mzdy. Z příjmů nad 140 tisíc se pak bude odvádět daň ve výši 23 %. Šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček navrhoval sazby ve výši 19 a 23 %. Zaměstnancům by tak mělo zůstat více peněz. U třicetitisícové mzdy činí měsíční úspora zhruba 1 530 korun, u čtyřicetitisícové 2 040 Kč.
Premiér Babiš svůj návrh hají tím, že je třeba podpořit spotřebu domácností. „Předkládaný pozměňovací návrh vychází ze snahy zlepšit fiskální pozici domácností a tím podpořit jejich spotřebu, neboť v důsledku navrhovaného snížení daňového zatížení práce budou mít zaměstnanci k dispozici větší disponibilní příjem v podobě vyšší čisté mzdy,“ uvádí Babiš ve zdůvodnění svého návrhu.
Současně se zrušením superhrubé mzdy dochází i ke zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. V současnosti je základní daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 korun a neměnila se od roku 2008. V příštím roce by měla základní daňová sleva na poplatníka být ve výši 34 125 korun (průměrná hrubá mzda za rok 2019). Dle Babiše je zrušení superhrubé mzdy omezeno na dva roky.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) požádá Senát, aby z daňového balíčku vypustil zvýšení slevy na poplatníka a vrátil zákon poslancům. Dle jejího názoru je zvýšení slevy na poplatníka schválené společně se snížením daně z příjmu velká chyba. „Dohromady je to na veřejném rozpočtu 135 miliard korun,” upřesnila Schillerová. „Říkám upřímně, že to je docela rána. Určitě to pomůže lidem, ale pro budoucí vládu to bude znamenat zcela legitimní debatu o změně daňového mixu,” připustila.
I ekonomové, vládní ČSSD či část opozice varují před rozvratem veřejných financí při stávající podobě daňového balíčku. Opatření kritizují i samosprávy, protože výrazně ovlivní příjmy krajů a obcí.
