Zajišťovací příkaz vydává finanční správa. Příkazy slouží hlavně k tomu, aby došlo k výběru daně ještě před tím, než vůbec bude splatná. Tento nástroj finanční správa používá u vybraných podnikajících subjektů, u nichž je důvodný předpoklad toho, že budoucí vyměřená daň nebude řádně odvedena. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů.
Finanční instituce tak může blokovat majetek firem podezřelých z neplacení daně. Důsledky zajišťovacích příkazů jsou mnohdy pro firmy likvidační. Daň musí po vydání příkazu zaplatit předem, případně je jim zadržen majetek. Daňoví úřednicí vystavili dle soudů některé zajišťovací příkazy nezákonně.
Počet zajišťovacích ovšem příkazů klesá. V loňském roce vydala finanční správa celkem 1 174 zajišťovacích příkazů na 1,47 miliardy korun. Předloni to bylo 1 420 příkazů na 1,59 miliardy korun. V roce 2015 správa vydala dokonce 1 605 příkazů.
Za nadužívání zajišťovacích příkazů byl kritizován šéf Finanční správy Martin Janeček. Kvůli příkazům se na soud obrátilo více než sto firem. Některé z nich stále čeká na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Například soud rozhodl ve prospěch firmy Wassa, vůči které finanční správa použila celkem 17 zajišťovacích příkazů.
Kvůli kontroverzním zajišťovacím příkazům využívaných Finanční správou, ministerstvo financí zvažovalo i navržení změny daňového řádu, aby mohl zajišťovací dozor vejít do praxe. Snahou bylo umožnit firmám fungovat i přesto, že ji finanční správa podezírá z nezaplacení daní. Ministerstvo ovšem označilo zajišťovací dozor za nadbytečný a využitelný v malém množství případů. „Zejména s ohledem na skutečnost, že praxe zajišťovacích příkazů je zvláště ze strany Finanční správy ČR průběžně metodicky přizpůsobována judikatuře správních soudů, došla pracovní skupina k závěru, že právní úprava zajišťovacích příkazů aktuálně nevyžaduje strukturální legislativní změnu,“ uvedla za resort financí Šárka Smolíková.
Nová generální ředitelka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová slibuje, že finanční správa bude zajišťovací příkazy vydávat obezřetněji. „Budeme vstřícnější k daňovým poplatníkům, když budou mít dotazy vůči správci daně. To znamená, že budeme více komunikativnější a otevřenější. Chtěli bychom se více otevřít daňové veřejnosti, ale i médiím,“ řekla Richterová.
