Jedna z klíčových otázek řešených při úpravě základu daně pro účely odvedení daně z příjmů právnických osob je problematika daňově uznatelných nákladů. Základní pravidla uplatnitelnosti daňových nákladů jsou obsažena v § 24 a 25 ZDP (zákon o daních z příjmů). V § 24 ZDP nalezneme nejprve v odst. 1 obecnou úpravu daňově uznatelných nákladů a následně v odst. 2 výčet konkrétních nákladů, které jsou pro účely stanovení základu daně uplatnitelné. V § 25 ZDP jsou vymezeny náklady, které nelze uznat pro daňové účely za náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Při zjišťování, zdali je daný daňový náklad relevantní či nikoli, lze postupovat tak, že se nejprve zaměříme na ustanovení § 25 odst. 1 ZDP a ověříme si, jestli není daný náklad daňově neúčinný.
Po té je vhodné se zaměřit na ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP a zjistit, zdali pro daný náklad nelze toto ustanovení uplatnit. Jedná se o možnost uznat za daňový náklad i takový, který je vymezen v § 25 ZDP, a tedy neslouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů, pokud je poplatníkem zcela nebo z části určen k přeúčtování jiné osobě nebo je tato osoba povinna jej uhradit na základě závazku nebo jiného právního předpisu, a to jen do výše výnosů z tohoto z tohoto přeúčtování nebo předpisu úhrady za podmínky, že tyto výnosy ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících.
Nakonec je možné dohledat konkrétně specifikovaný náklad přímo v § 24 odst. 2 ZDP anebo v dalších odstavcích tohoto paragrafu.
V případě, že řešení nenalezneme v žádném z těchto tří kroků, je třeba při posuzování uplatnitelnosti nákladu posuzovat dle obecného vymezení, které vychází z § 24 odst. 1 ZDP: „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy“.
Daňovému subjektu vyplývají z §§ 24 a 25 ZDP práva a povinnosti, které se týkají běžné ekonomické existence společnosti. V průběhu zdaňovacího období dochází k nejrůznějším událostem, jako jsou např. firemní večírky, podpora zaměstnanců při výjezdu na ozdravný pobyt anebo vzniklé škody na majetku po povodních. Daňovému subjektu jsou tak neustále kladeny otázky, kterým výdajem (nákladem) může pro účely tvorby základu daně z příjmů snižovat svůj výsledek hospodaření, a kterým to provést nemůže. V dalších článcích budou definovány hlavně ty faktory, které jsou v ekonomické praxi časté, a je třeba se jimi blíže zabývat.
