Daň z mimořádných neočekávaných zisků neboli windfall tax by měla začít platit od 1. ledna 2023. Daň se bude týkat ziskových společností věnujících se výrobě a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžbě fosilních paliv.
Sazba daně by měla být 60 % z nadměrného zisku, který je stanovený jako rozdíl mezi základem daně za rok 2022 a průměrem nákladů daně za poslední čtyři roky, tedy v letech 2018–2021, navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent.
Ministerstvo financí si od zavedení daně slibuje v příštím roce výnos do státního rozpočtu ve výši 85 miliard korun. Z toho 50 miliard dodá zdanění energetického sektoru a zhruba 33 miliard banky. Tyto dodatečné příjmy by měly pomoci s kompenzacemi vysokých cen energií občanům a firmám. Dalších zhruba 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií podle návrhu Evropské komise.
„Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu,“ vysvětlil ministr financí Zbyněk Stanjura.
Co se týče bank, daň se bude týkat těch, které dosáhly čistého úrokového příjmu přes šest miliard korun. Dani by tak měla podléhat Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta, Money Bank a Raiffeisenbank. U výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Podléhat dani budou ty, které mají příjem přes dvě miliardy korun.
Banky se zavedením mimořádné daně nesouhlasí a navrhly už v létě státu alternativy:
- podpora dostupného bydlení
- financování státního fondu dopravní infrastruktury v příštím roce s výhledem na další roky
- pomoc lidem s pokrytím jejich finančních závazků
- další investice do digitalizace státu
- navýšení kapitálu Národní rozvojové banky
