Plánované zdanění finančních transakcí v 11 členských zemích EU od roku 2014 není podle evropských právníků v souladu s unijní smlouvou.
Daň oficiálně navrhla Evropská komise v polovině února letošního roku pro 11 zemí, které s tím souhlasily. Pro zavedení daně z finančních transakcí v rámci posílené spolupráce se rozhodly konkrétně Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Ostatní státy EU, včetně České republiky, Velké Británie či Švédska, se zapojit odmítly.
Daň by se měla zavádět postupně. Od příštího roku by se vybírala jen z obchodů s akciemi a o dva roky později by se rozšířila na dluhopisy. Ještě později by mohla začít pokrývat i deriváty. Výše sazby by byla 0,1 % u obchodů s akciemi a dluhopisy a 0,01 % pro finanční deriváty, jako jsou termínové a opční kontrakty.
Přestože se Česká republika k této iniciativě nepřipojila, lze podle aktuálního návrhu příslušné evropské směrnice předpokládat, že by daň mohly hradit i české finanční instituce. Může za to tzv. podmínka rezidence. Tato podmínka říká, že transakce podléhá dani, pokud je alespoň jedna ze stran a jedna zúčastněná finanční instituce rezidentem státu implementujícího daň z finančních transakcí. Vedle toho se zavádí ještě tzv. podmínka emise, podle které je finanční instituce považována za rezidenta státu zapojeného do posílené spolupráce rovněž tehdy, je-li předmětem transakce finanční instrument emitovaný v jednom ze spolupracujících států. Dani by tak mohl podléhat například prodej akcií emitovaných francouzskou společností uskutečněný mezi dvěma českými bankami.
Na tuto změnu se budou muset připravit i české finanční instituce, zejména ty, které budou nuceny přistoupit k úpravě oceňovacích modelů a přizpůsobit své systémy tak, aby byly schopny identifikovat zdanitelnou transakci, spočítat daň a zajistit její úhradu.
Podle právníků agentury Reuters je plánovaná daň z transakcí v rozporu s mezinárodním zvykovým právem, jak ho chápe EU, protože překračuje pravomoc členských států v oblasti zdanění. Navíc vytvoří překážku volnému pohybu kapitálu a služeb, což poruší hned dva principy jednotného trhu EU, uvedl Reuters s odvoláním na dokument vypracovaný právní službou pro členské země EU.
Ministři financí EU budou nyní rozhodovat, zda návrh zruší, změní, nebo dají přednost jednoduššímu opatření typu kolkovného na obchody s akciemi, které zavedla Británie. Otázkou je zda zásah do daňových kompetencí nezúčastněných členských států ospravedlňují deklarované cíle této daně, kterými jsou vedle dosažení daňového výnosu také získání příspěvku na úhradu nákladů celosvětové finanční krize od finančního sektoru a omezení rizik finančních trhů.
