V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se měla konat v době nouzového stavu. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Základní nedostatky ve fungování samosprávy – část 1.

17.7.2013

Slovenští autoři Ing. Ondrej Železník, PhD. a Ing. Jana Rosičová nedávno publikovali článek zabývající se nedostatky ve fungování státní správy. Autoři se domnívají, že kvůli dlouhým létům společné socialistické výchovy stále přetrvávají ve způsobu řízení samospráv měst a obcí ty stejné problémy i v České Republice.

Základní nedostatky byly v tomto článku rozděleny do šesti nejdůležitějších okruhů, a to finanční prostředky, řízení samosprávy, strategické rozhodování, personální zabezpečení, přístup samosprávy k obyvatelům a vztah státu k samosprávám – v tomto článku si rozebereme první tři okruhy. Zmíněné okruhy jsou samozřejmě obecné, a každá obec by si z nich případně měla vybrat právě ty problémy, které se jí konkrétně týkají – protože každá obec je v podstatě jedinečná a má jiné klady a zápory ve svém řízení a komunikaci.

Okruh č. 1 – Finanční prostředky
Na prvním místě v tomto okruhu je zařazena neznalost, resp. neschopnost využívání dostupných zdrojů – obec např. nevědí, jak psát správně projekty, často nevedou centrální evidenci dotací a projektů, které mají možnost získat. Vina zde ale nemusí být připisována pouze obcím, záleží zde také na politických změnách – např. na pozastavení čerpání z fondů.

Dále je sem zařazena nízká efektivita využívání všech stávajících finančních zdrojů nebo naopak jejich plýtvání. Chybí zde provádění ekonomických analýz se zahrnutím nepřímých nákladů – rozhodnutí o použití finančních prostředků často závisí jen na přímých nákladech nebo na politickém rozhodnutí.

S výše uvedeným souvisí také neznalost celkových (tedy přímých i nepřímých) nákladů, které obec potřebuje na zabezpečení fungování jednotlivých samosprávních procesů.

Posledním problémem v tomto okruhu je neefektivní správa místních financí – konkrétně se zde může jednat např. o financování pochybných projektů (tedy těch, u nichž např. hrozí, že se vynaložená investice úplně nevrátí) nebo také neodborné uzavírání či rušení smluv, vedoucích v některých případech až k soudním sporům.

Okruh č. 2 – Řízení samosprávy
V této moderní době často používáme termín „manažer“ a můžeme tak označovat v samosprávě primátora nebo starostu – ti ale často nemají dostatečné znalosti o nových moderních metodách řízení samosprávy a ani nechtějí tyto metody zavádět do praxe – raději zůstávají u těch „starých“.

Manažeři v samosprávách jsou také často doslova zahlceni řešením běžných operativních problémů, a v tom důsledku jim v podstatě nezbývá čas na řešení těch důležitějších – např. strategických. S tímto právě souvisí zmíněná neochota učení se novým manažerským metodám, jejich znalost by často ušetřila drahocenný čas.

K dalším problémům v tomto okruhu patří neustálé narůstání byrokracie nebo nezájem o změnu organizační struktury, která by zvýšila efektivitu samosprávy. Nesmíme ale z určitých neznalostí „obviňovat“ pouze starosty či primátory – na vině špatného řízení samospráv mohou být také samosprávné procesy, které nejsou definované, popsané. Ty by totiž mohly manažerům pomoci se rychleji zorientovat se v celkové problematice řízení samosprávy.

V neposlední řadě se autoři zmínili také o nekompetentnosti volených orgánů samospráv při rozhodování – pro přiblížení je to konkrétně např. nedostatečná znalost právních předpisů, tzv. „rozhodování od stolu“, či strach z přijímání takových rozhodnutí, které se jeví jako efektivní, ale přitom jsou dosti nepopulární.

Okruh č. 3 – Strategické rozhodování
V tomto často probíraném tematickém okruhu jsou zahrnuty dva konkrétní problémy – prvním z nich je skutečnost, že důležité strategické dokumenty mají často jen formální charakter, což v praxi znamená, že vymezené strategické cíle nejsou zpracovány do konkrétních aktivit a chybí jejich zařazení do rozpočtu.

Druhým problémem je špatná návaznost jednotlivých zastupitelstev při respektování určených strategických cílů – tedy že jedno zastupitelstvo si určí nějaké důležité strategické cíle, ale to další je nepodporuje, nerespektuje. Dochází tak pořád ke změnám, čímž ale nedochází k žádnému postupu, ale ke stagnaci.

V druhé části článku budou probrány další tři okruhy.