Svěřenské fondy jsou ve světě rozšířeným způsobech ochrany a správy majetku. V České republice se začaly zakládat od roku 2014 díky novému Občanskému zákoníku. Svěřenské fondy se staly oblíbenými i díky Andreji Babišovi, který kvůli zákonu o střetu zájmů do dvou z nich vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol.
Svěřenský fond představuje správu jakéhokoliv majetku, který se vytváří jeho vyčleněním z vlastnictví zakladatele, a to při zachování jeho plné anonymity. Tento účelově osamostatněný majetek se dle českého právního řádu stává majetkem bez právní subjektivity tzv. „bez vlastníka“.
Díky tomu je i mezigeneračně chráněn před věřiteli a nežádoucími vlivy třetích stran. Předání majetku bez rizik, například v dědickém řízení, popularitu svěřenských fondů zvyšuje. Zakladatel fondu určí svěřenského správce, který musí o majetek pečovat. Avšak nárok na prospěch z vyčleněného majetku má pouze určený obmyšlený neboli beneficient. Obmyšlený pobírá v souladu s konkrétními podmínkami fondu (tzv. „statut“) užitky a požitky. Správcem svěřenského fondu může být prakticky kdokoliv – třeba příbuzný, spřízněná osoba nebo profesionální poradenská firma.
V České republice je už přes 900 evidovaných svěřenských fondů. Svěřenské fondy, které vznikly před 1. lednem 2018 měly povinnost registrovat se do 1.července. V současnosti totiž tyto fondy vznikají až zápisem do evidence, které vedou rejstříkové soudy.
„Tato čísla se velmi blíží našim dřívějším odhadům. Nárůst je možné vysvětlit tím, že v našem právním prostředí jde skutečně o jedinečný nástroj k efektivní ochraně rodinného či jiného majetku před budoucími riziky, například v podobě exekucí nebo insolvencí,“ řekl Michael Dobrovolný, manažer společnosti Smart Office & Companies ze skupiny Apogeo. Podle odhadů odborníků došlo zhruba u 200 fondů k zániku svěřenské správy právě z důvodu porušení evidenční povinnosti.
Do rejstříků u soudů se svěřenské fondy povinně zapisují podobně jako už dříve akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným. Tímto zápisem se tak zvýší jejich právní jistota, transparentnost a zároveň dochází ke zlepšení praktické ochrany důvěrných údajů.
V minulosti se svěřenské fondy nikde neevidovaly a existovaly pouze v podobě notářského zápisu a povinné registrace u příslušného finančního úřadu. Díky rejstříku jsou všechny podstatné informace o svěřenském fondu dostupné pro státní orgány, jako jsou finanční úřady, Policie ČR či Česká národní banka. Rejstřík by měl mít i pozitivní vliv například na spolupráci s bankami či jinými organizacemi.