Dle soudu se jedná o majetkovou daň, a i když je DPH součást kupní ceny, není majetkem, neboť ji prodávající odvede státu. Převodce by tak danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou odvede státu a fakticky se nikdy nestala částí jeho majetku.
Ministerstvo financí původně s rozsudkem nesouhlasilo a chtělo, aby se toto rozhodnutí vztahovalo pouze na daný posuzovaný případ. Jednalo se o spor obce Střelské Hoštice s finančním úřadem o zhruba tři tisíce korun. Obec prodávala zasíťované pozemky a daňoví úředníci požadovali od obce zaplacení daně z nabytí nemovitosti. Daň byla vypočtena z kupní ceny včetně DPH a obec ji chtěla uhradit jen z částky bez DPH.
Nyní ovšem ministerstvo financí názor změnilo a bude vracet část daní. „Finanční správa bude v případech, kdy je poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí převodce a cena sjednaná byla uhrazena včetně DPH, ve své správní praxi respektovat rozsudky Nejvyššího správního soudu. Při stanovení ceny sjednané pro účely stanovení základu daně tak bude nově vycházet z předpokladu, že její součástí není DPH,“ uvedla Gabriela Štěpanyová, vedoucí Oddělení tiskového a zahraničního protokolu Generálního finančního ředitelství.
Daňoví experti ovšem kritizují verdikt Nejvyššího správního soudu, že se vůbec nezabývají druhou a častější situací, kdy daň platil kupující a také včetně DPH. Již od roku 1993 platí, že poplatníkem daně je převodce. Ovšem od roku 2014 do konce října 2016 platilo, že poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí byl prodávající, tedy převodce, pokud se účastníci nedohodli jinak. Daň tak mohl zaplatit kupující (nabyvatel). Od listopadu 2016 platí ustanovení, že poplatníkem daně už je pouze nabyvatel.