Jak můžeme slyšet téměř ze všech stran, současnou hlavní prioritou naší republiky je příprava na nové programové období pro čerpání prostředků z evropských fondů, které začne v roce 2014. Nedávno o tom informoval Svaz měst a obcí ČR, a to i z toho důvodu, že jako celek je aktivní a respektovanou součástí celého procesu.
Jaká je tedy současná situace? Co se týká nadnárodní úrovně, ještě stále není schválen balíček evropských nařízení, která upravují kohezní politiku, neboli tzv. „politiku soudržnosti“ – ten Komise představila už v říjnu 2011. Dále také probíhají jednání tzv. trialogu, a to mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem. Mezi oblasti, které jsou již dořešeny, patří nařízení týkající se územní dimenze a integrovaných přístupů, což jsou zásadní dokumenty pro zástupce měst a obcí. Řeší se také otázka makroekonomických podmínek pro ČR, kde bude hlavní úlohu hrát mj. dohoda nad rozpočtem EU. O těchto nařízeních se bude rozhodovat v říjnu tohoto roku.
Co se týká situace v úrovni o řád nižší, tedy národní, základním dokumentem, který se pro nové programové období připravuje, je Dohoda o partnerství, což je obdoba současného Národního strategického referenčního rámce. Tato dohoda má být hotová a schválená také na podzim letošního roku. Intenzivním přípravám podléhají také jednotlivé operační programy, jichž bude od roku 2014 méně – počet se snížil z původních dvou desítek programů na základních osm, a to:
- OP Doprava
- OP Zaměstnanost
- OP Výzkum, vývoj, vzdělávání
- OP Životní prostředí
- OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
- Integrovaný regionální operační program
- OP Praha
- OP Technická pomoc
Nadále se počítá i s Programem rozvoje venkova, OP Rybářství a programy územní spolupráce. Pokud budou zmíněné programy na podzim hotovy, jejich schválení by pak mohlo proběhnout v polovině příštího roku, z čehož jasně vyplývá, že začátek nového programového období, původně datovaného na 1. leden 2014, je nereálný.
Svaz měst a obcí se celé situaci související s přípravou na nové programové období věnuje již od konce roku 2011, přičemž se snaží prosadit pro města a obce co nejsilnější pozici a využívá tak určitého posunu ve vnímání evropských fondů. Důležitou roli budou hrát tzv. integrované nástroje, které nabudou na důležitosti, protože v rámci územní dimenze se budou zaměřovat na specifické územní problémy, potřeby a potenciál jednotlivých měst a obcí. Svaz se tedy na jedné straně soustředí na obsah operačních programů tak, aby v nich byly zohledněny priority jednotlivých velikostních kategorií obcí, a na straně druhé chce pak rozumně prosazovat výše zmíněné integrované přístupy, aby došlo k podpoře projektů, které obce a města skutečně chtějí, a zároveň se snížila administrativní náročnost celého procesu – zjednodušení implementačního systému, zjednodušení zpracování projektové žádosti, větší vliv na výběr projektů, vyhlašování výzev apod.
Co si lze pod integrovanými přístupy představit konkrétně? Dva z těchto přístupů jsou integrované územní investice a integrované plány rozvoje území. Příkladem projektů, které by se díky těmto přístupům mohly realizovat, jsou např. stavba integrovaného přestupního nádraží, protipovodňová opatření, projekty v oblasti odpadů a vody, významné projekty v rámci podpory podnikání apod. „Základnou“ pro tyto přístupy je IROP – Integrovaný regionální operační program.
Vládou schválená Strategie regionálního rozvoje 2014 – 2020, nad kterou asi rok a půl Svaz měst a obcí diskutoval společně s MMR, se dle Svazu díky takto dlouhému jednání významně přiblížila jeho představám.
Co ale SMO ČR kritizuje, je podoba Programu rozvoje venkova 2014 – 2020, označuje ji dokonce za žalostnou. Důvod tohoto tvrzení je ten, že z programu byla vyřazena téměř všechna opatření zaměřená na rozvoj obcí a soustředí se pouze na kmenovou agendu Ministerstva zemědělství. Právě v tomto programovém období (2007 – 2013), byla zmíněná vyřazená opatření pro obce stěžejní. Svaz dále uvedl, že v podstatě jediné, co v programu zůstalo, je podpora místních akčních skupin, jen s menším finančním přídělem. Za těmito změnami stojí hlavně skutečnost, že z Programu rozvoje venkova se přesunulo 300 mil EUR do kohezní politiky, jejíž pomocí mají být dostupné prostředky vynaloženy právě na priority venkovských obcí. Menší obce budou proto donuceny čerpat ze strukturálních fondů, a ne z PRV.
SMO ČR proto vyzývá všechny obce a města ve vztahu k integrovaným přístupům, aby pokračovaly v intenzivní přípravě podkladů a co nejblíže a intenzivně komunikovaly se Svazem, neboť právě on má možnost prosazovat komplexní požadavky měst a obcí jednotlivým řídicím orgánům programů a je respektovaným partnerem při vyjednávání.