Kapitálové společnosti mají povinnost zapsat jeho výši do obchodního rejstříku. Odlišnost základního kapitálu nacházíme pouze v úpravě společnosti s ručením omezeným, kde základní kapitál ztrácí svou garanční roli a je nahrazen jinými režimy ochrany věřitelů (test insolvence, přísnější pravidla správy, pravidla podnikatelských seskupení apod.).
Podíl = míra účasti společníka nebo člena družstva
Obecně je podíl i nadále míra účasti společníka nebo člena ve společnosti nebo družstvu a s tím spojená práva a povinnosti. Imanentně z povahy věci nedopadá úprava bezvýjimečně na akciové společnosti; zákon tuto věc výslovně stanoví, popř. má zvláštní úpravu (nejen v této části, ale také v části o akciové společnosti).
Výše podílu
Výše podílu společníka je stanovena odlišně pro případ osobních společností a pro případ kapitálových společností, např. výše podílu ve v.o.s. je vázána na jeho vztah k čistému obchodnímu majetku, výše podílu komanditisty je vázána na poměr jeho vkladu k základnímu kapitálu, u s.r.o. je výše podílu dispozitivně vázána na poměr vkladu společníka nebo člena vůči základnímu kapitálu; u družstva toto platí kogentně; u akciové společnosti je podíl zásadně určován podle poměru všech účastnických cenných papírů, které je akciová společnost oprávněna vydat, ve vlastnictví akcionáře vůči základnímu kapitálu (dále viz modifikace u tzv. kusových akcií).
Jednotnost podílu v jedněch rukou
Zachována však zůstává, v souladu s minulou právní úpravou, jednotnost podílu v jedněch rukou s výjimkou a.s. a nově také s.r.o. (viz příslušná ustanovení o s.r.o). Zákaz nabývání vlastních podílů je zachován, ledaže zákon stanoví jinak, a to včetně podmínek takovéhoto nabytí.
Vypořádací podíl
Nově a odlišně je řešena problematika vypořádacího podílu a následně u společnosti s ručením omezeným také problematika uvolněného podílu (viz s.r.o.). Vypořádací podíl náleží každé oprávněné osobě, popř. jejímu právnímu nástupci a vyplácí se dispozitivně v penězích. Hodnota vypořádacího podílu se určuje obecně z hodnoty závodu korporace, v níž zanikla účast.
Podíl na likvidačním zůstatku a rozdělení likvidačního zůstatku
Podíl na likvidačním zůstatku v případě zániku se určuje přiměřeně aplikací ustanovení určujícího výši podílu (samozřejmě s ohledem na hodnotu likvidačního zůstatku) s tím, že přednostně se zohledňují společníci se vkladovou povinností. Zbude-li něco po uspokojení společníků se vkladovou povinností, rozdělí se likvidační zůstatek stejným dílem. Toto ustanovení nelze chápat tak, že by v případě společností s odlišnými druhy společníků mělo dojít k vyplacení těch s vkladovou povinností a poté opětovnému rozdělení zbytku všem, tedy i těm, kterým již bylo plněno – pokud bylo plněno společníkům se vkladovou povinností, zbytek se ve stejné výši jako je souhrn splacených vkladů rozdělí mezi společníky bez vkladové povinnosti s ohledem na jejich podíly. Pokud i poté něco zbude, rozdělí se tato částka rovným dílem mezi všechny společníky. Nestačí-li likvidační zůstatek k vyplacení ve výši splacených vkladů, podílejí se na něm společníci se vkladovou povinností poměrně.
Likvidace
Likvidace tímto zákonem řešena není a plně se použijí ustanovení občanského zákoníku. Zákon stanovuje jen drobná doplnění – likvidátor je proto povinen vyplatit (v penězích, není-li stanoveno nebo dohodnuto jinak) podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečných odkladů poté, co bude rozhodnuto o způsobu jeho naložení (tento okamžik stanovuje občanský zákoník).
Smluvní převod podílu
Smluvní převod podílu na jiného společníka nebo člena je řešen ad hoc u jednotlivých typů obchodních korporací.
Přechod podílu
Přechod podílu zůstává nezměněn s tím, že obecně bude upraveno pouze případné omezení přechodu; zbytek právní úpravy bude upraven i u jednotlivých forem společností a u družstva. Pokud příslušný dokument vyloučí přechod, nebo odmítne-li dědic dědictví převzít, popř. zruší-li soud účast dědice ve společnosti na jeho žádost, užije se obdobně ustanovení o naložení s uvolněným podílem, včetně sankce zrušení společnosti nebo družstva s likvidací.
Tento zákonný předpoklad znamená, že podíl nemůže být předmětem odúmrti, jelikož s uvolněným podílem musí příslušný subjekt naložit, popř. snížit základní kapitál. Toto řešení je navíc podpořeno ust. § 28 zákona č. 219/2000 Sb., které omezuje možnost účasti státu jen na akciové společnosti a navíc za zpřísněných podmínek. V důsledku to tedy znamená, že společnost či družstvo (tedy společníci a členové), není-li možný přechod podílu, musí sami a volně rozhodnout o budoucnosti své existence. Toto ustanovení neplatí pro a.s.
Základní kapitál a insolvenční právo
V reakci na spornost role základního kapitálu a novou dikci insolvenčního práva se zavádí pravidlo, že se výplaty prostředků společnosti testují také testem insolvence (podle § 3 insolvenčního zákona). Toto řešení je spojeno také s částečným odklonem od role základního kapitálu u s.r.o. a je společně s pravidly správy obchodních korporací dalším stavebním kamenem ochrany věřitelů a společníků.