V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se konají do 3.11.2020. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Podnikatel v každodenní praxi - Přímé a nepřímé jednání podnikatele

Pohled na právní úpravu jednání podnikatelů, zakotvenou v zákonech č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

POJEM „PODNIKATEL“ I Z HLEDISKA OCHRANY SPOTŘEBITELE A PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ

Samo ustanovení § 420 odst. 1 NOZ uvádí přesnou definici, kdo je považován podle práva za podnikatele, v tomto doslovném znění:

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

S tímto ustanovením si však jen tak nevystačíme.

V tomtéž ustanovení, v odstavci 2, pro účely ochrany spotřebitele, zákon doslovně stanoví:

(2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

A pro úplnost pak cit. § 1963, který řeší splatnost ceny mezi subjekty – věřitelem a dlužníkem, což jsou strany, které plní povinnosti ze smlouvy (závazků), za dodání zboží nebo služby, doslovně zní takto:

(1) Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Bylo-li však ujednáno převzetí zboží nebo služby, popřípadě ověření, zda bylo řádně splněno, je cena splatná do třiceti dnů ode dne převzetí, popřípadě ověření. To platí i pro závazek podnikatele a veřejnoprávní korporace, popřípadě právnické osoby touto korporací založené, i když nejsou podnikateli.

(2) Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé. Je-li však obsahem závazku podnikatele povinnost dodat zboží nebo službu veřejnoprávní korporaci, smluvní strany si mohou ujednat delší dobu splatnosti jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a doba splatnosti nesmí přesáhnout šedesát dní.

A tím se kompletně zaceluje definice „podnikatele“ v rámci jednání (předání a převzetí zboží a v otázkách splacení ceny a splatnosti faktur, jak je to chápáno zákonem.

Poznámka k “ fakturaci“:
Jistě není od věci zmínit, že pojem “ faktura“ nebyl definován již zrušeným obchodním zákoníkem, ale v ustanovení § 28 a násl. zákona č. 234/2008 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, je fakturou míněn daňový doklad. Fakturací je tedy míněno vystavení daňového dokladu a nelze jinak, než doporučit si tato ustanovení osvojit pro praxi.

 

FYZICKÉ A PRÁVNICKÉ OSOBY JAKO PODNIKATELÉ A JEJICH JEDNÁNÍ

Fyzická osoba
Podnikatel – fyzická osoba může jednat buď osobě a v tomto případě jde o přímé jednání podnikatele, ovšem NOZ spojuje možnost za sebe právně jednat osobně se svéprávností takové osoby, což je řešeno ustanovením § 4 odst. 1 NOZ.

Právnická osoba
Ale nyní, po účinnosti NOZ nastává změna pro podnikatele – právnické osoby. Podnikatel – právnická osoba již nemůže jednat přímo jako dříve prostřednictvím svých statutárních orgánů. Důvod je takový, že jednání statutárního orgánu právnické osoby podle NOZ se považuje za jednání zástupce právnické osoby, což je průlom do pojetí „právnické osoby“.

Statutární orgán právnické osoby
Ustanovení § 151 a násl. NOZ obsahují obecná ustanovení o statutárních orgánech. V ustanovení § 161 a násl. NOZ je tak řešena otázka jednání za právnickou osobu. Ale zvláštní ustanovení o statutárních orgánech jsou již upravena v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

 

POJEM „STATUTÁRNÍ ORGÁN“ A JEHO JEDNÁNÍ

Statutární orgán je hlavní řídící a jednatelský orgán právnické osoby. Je otázkou, zda se bude i nadále používat v tomto smyslu pojem „statutární orgán“ nebo dojde ke změně názvu ve smyslu „statutární zástupce“. V ustanovení § 163 NOZ je doslovně stanoveno, že: „Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.“

Z logiky tedy vyplývá, že pokud je jiná osoba oprávněna za právnickou osobu jednat v konkrétních záležitostech (zaměstnanec právnické osoby, prokurista apod., není vyloučeno jednání statutárního orgánu ani v této záležitosti.  Nelze jinak, než doporučit v této souvislosti uplatnění § 159, v kterém jsou uvedeny povinnosti členů volených orgánů a jejich odpovědnosti.