Pro některé živnostníky by měla v příštím roce platit jedna paušální daň, která by zahrnovala daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Ministerstvo si od toho slibuje zjednodušení odvodových povinností, méně administrativy a finanční úsporu. Paušální daň by mohly využít všechny OSVČ, jejichž roční příjem nepřekročí jeden milion korun. V České republice je evidováno více než půl milionu OSVČ, které vykazují příjem pouze z podnikání. Z nich 422 tisíc má roční příjem nižší než jeden milion korun.
Paušální daň má být dobrovolná. Poplatník využívající paušální daň, by už například nemusel podávat daňové přiznání a přehledy a také by u něj postrádala smysl případná daňová kontrola. V případě výběru paušální daně by si ale poplatník už nemohl uplatnit žádné další slevy, například na poplatníka nebo děti.
Současný návrh paušální daně se skládá z minimálního odvodu na zdravotní pojištění, navýšeného minimálního odvodu na sociálního pojištění o 15 procent a daně ve výši 100 korun. Pro letošní rok by to znamenalo částku 5 378 korun měsíčně. V současnosti živnostník zaplatí na odvodech na minimální pojištění asi o 500 korun méně. Stát by díky zavedení paušální daně přišel asi o 300 milionů korun. Zvýšil by se ale výběr důchodového pojistného.
Dle Nejvyššího správního soudu ovšem obsahuje návrh na zavedení paušální daně řadu nedostatků. Například si soud nedokáže představit, jak bude správce daně ověřovat, zda poplatník nepřekročí stanovenou částku jednoho milionu korun, pokud by poplatník nebyl povinen dosažené příjmy nějakým způsobem evidovat.
Sociální demokraté chtějí návrh ministerstva financí upravit a zvýšit odvody alespoň o jeden tisíc korun. Dle Jany Maláčové by si drobní podnikatelé platili příliš nízké sociální pojištění a při odchodu do důchodu by dosáhli pouze minimální penze. Ministerstvo práce a sociálních věcí argumentuje tím, že dva ze tří živnostníků nyní odvádějí nejnižší pojistné 2 544 korun. Od každého zaměstnance a jeho zaměstnavatele stát v průměru inkasuje téměř deset tisíc korun. Pokud OSVČ hradí celý aktivní život nejnižší pojistné, dosáhne jen na minimální penzi odhadovanou na 8 400 korun. Komise ovšem stanovila základní důchod pro všechny ve výši 10 500 korun. Ministryně financí Schillerová odmítla variantu, že by živnostníci neměli nárok na tento základní důchod. „Je nepřijatelné házet jednu skupinu lidí přes palubu,“ uvedla.