V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se konají do 3.11.2020. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost)

Veřejná obchodní společnost

Právní úprava: § 95 až 119 ZOK a také NOZ

Veřejná obchodní společnost zůstává i nadále zachována s právní subjektivitou, avšak její obecné vymezení je změněno, resp. uvedeno do teoreticky správné podoby.


Vymezení veřejné obchodní společnosti (§95 ZOK)

Cit. (1) Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že je veřejnou obchodní společností korporace alespoň dvou osob, které ručí za její dluhy solidárně celým svým majetkem.

Z nové právní je nyní ujasněno, že toto vymezení více souhlasí s dnešním pojetím této formy společnosti a odstraňuje stopy právní úpravy, kdy veřejné obchodní společnosti nebyla přiznána subjektivita. Požadavek svéprávnosti zůstává zachován pro případ jednání za společnost – uplatní se však obecná občanskoprávní úprava.


Založení společnosti a společenská smlouva (§ 98  – 100 ZOK)

Podle § 8 odst. 1, věta první ZOK, v obecné části, se stanoví, že „Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou.“ V souladu s tím, ve vztahu k veřejné obchodní společnosti, je společenská smlouva včetně jejího obsahu  upravena v ust. § 98-100 ZOK.


Vkladová povinnost společníka (§100 – 105 ZOK)

Vzhledem k dispozitivní vkladové povinnosti společníka se zavádí také možnost kadučního řízení, avšak za předpokladu, že tak výslovně určí společenská smlouva (§101 odst. 1 ZOK).

Cit.: (1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, platí úrok z prodlení ve výši dvojnásobku úroku z prodlení z dlužné částky stanovené jiným právním předpisem, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Zákon nestanoví konkrétnosti a obecně odkazuje na obdobnou úpravu občanského zákoníku v případě spolku. Nyní jsou však řešeny náklady řízení spojené s žalobou o splacení vkladu proti prodlévajícímu společníkovi – náklady nese společnost, ledaže bylo podání žaloby neopodstatněné – v konkrétním případě by o správnosti podání žaloby měl rozhodnout soud a určit, kdo hradí náklady řízení. Ustanovení soukromého práva o zneužití tím nejsou dotčena.


Vklad do veřejné obchodní společnosti

Vkladem do veřejné obchodní společnosti tak může být i provedení práce či poskytnutí služeb za předpokladu, může tak výslovně povoluje společenská smlouva a navíc s tím souhlasí všichni společníci, a to dle ustanovení § 103 ZOK

Cit.: (1) Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.

(2) Jestliže je společník povinen pro společnost provádět práci nebo jí poskytovat služby, aniž tím plní svou vkladovou povinnost, poskytne mu společnost podíl na zisku ve výši odpovídající ocenění provedených prací nebo poskytnutých služeb, ledaže společenská smlouva stanoví jiný způsob vypořádání.

Takovýto vklad je jistě svou podstatou možné považovat za vklad nepeněžitý a využívajícím adresátem musí být sama společnost.

Na vklady se obdobně použijí obecná ustanovení, z kterých také plyne, která ustanovení jsou vyloučena (např. znalecký posudek apod.).


Náhrada rozumných výdajů (§104 ZOK)

Cit.: (1) Společnost nahradí společníkovi výdaje, které vynaložil při zařizování záležitostí společnosti a které mohl rozumně pokládat za potřebné; to platí obdobně pro obvyklý úrok z vynaložených výdajů, počítaný od okamžiku jejich vynaložení.

(2) Právo na náhradu výdajů lze uplatnit do 3 měsíců od okamžiku jejich vynaložení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.

(3) Se souhlasem všech společníků může ve lhůtě podle odstavce 2 společník započíst pohledávku na náhradu vynaložených výdajů podle odstavce 1 a úrok proti pohledávce na splácení jeho vkladu.

Nyní platná úprava toto řešení přebírá, avšak pro možnost uplatnění práva na náhradu stanoví tří měsíční prekluzivní lhůtu. Rozhodným okamžikem pro uplatnění uvedeného práva či pro počátek výpočtu úroku z prodlení je okamžik skutečného vynaložení nákladů. Vzhledem k změněnému pojetí vkladů však společenská smlouva může stanovit, že společnost vynaložené náklady nenahradí a namísto tohoto výslednou sumu započte na vklad – opětovně je nutný souhlas všech společníků (provedeno musí být v prekluzivní lhůtě 3 měsíců).


Obvyklý a smluvní úrok

Zákon zde také, protože to je první výskyt tohoto pojmu, zavádí pojem obvyklý úrok – obchodní praxe si v daném případě nesjednává smluvní úrok již proto, že je zde reagováno na smlouvou nepředvídaný stav, a proto se odkazuje na běžný bankovní úrok poskytovaný při úvěrech. Zákon (ZOK)  tak doplňuje obecná pravidla občanského zákoníku o úrocích, nikoliv nahrazuje.


Statutární orgán ( §106 ZOK)

Cit.: (1) Statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46, nebo jeden z nich.

(2) Je-li podle společenské smlouvy určení některého ze společníků podle odstavce 1 neodvolatelné, může soud toto určení na návrh některého ze společníků zrušit, porušuje-li určený společník zvlášť závažným způsobem své povinnosti.

V návaznosti na jednotné chápání pravidel správy obchodních korporací se opouští rozdělení obchodního vedení a statutárního orgánu.  Obě se tedy spojuje do rukou statutárního orgánu, kterým je vždy společník (dle dohody). Celkový stav se tím zjednodušuje, nicméně současně se na společníky kladou běžné požadavky zákona pro jednání za společnost.


Právo kontroly společníků (§107 ZOK)

Cit. Každý společník může nahlížet do všech dokladů společnosti a kontrolovat tam obsažené údaje; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.

Právo kontroly společníků, včetně práva nahlížet do dokladů společnosti, je zachováno. Zákon však výslovně neuvádí, že je možné zastoupení např. advokátem nebo auditorem, jelikož to plyne z obecné možnosti zastoupení podle občanského práva.


Zákaz konkurence (§ 109 ZOK)

Cit.: (1) Bez svolení všech ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern.

(2) Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně.

Dispozitivní zákaz konkurence zůstává zachován s tím, že jestliže společníci o rozporu se zákazem konkurence v době založení nebo přistoupení nového společníka nebo v době existence společnosti věděli a nevyjádřili nesouhlas, má se za to, že souhlas je dán. Toto řešení napomůže chodu společnosti tehdy, pokud společníkům nevadí, že dochází k porušování zákazu konkurence. Je tak zdůrazněn princip, že se společníci starají vědomě a pečlivě o zájmy společnosti a sami posoudí, co je a co není pro společnost výhodné. Nicméně v pochybnostech se bude mít za to, že souhlas nebyl dán. Tím nejsou samozřejmě dotčeny možnosti postihu podle obecné úpravy z titulu porušení zákazu konkurenčního jednání.

Cit.: § 5

(1) Obchodní korporace může požadovat, aby jí ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, vydal prospěch, který v důsledku toho získal, anebo aby na ni převedl z toho vzniklá práva, ledaže to vylučuje povaha získaných práv; to platí obdobně pro každého jiného nabyvatele tohoto prospěchu nebo práva, ledaže tento nabyvatel jednal v dobré víře.

(2) Právo podle odstavce 1 lze u povinné osoby uplatnit do 3 měsíců ode dne, kdy se obchodní korporace o porušení tohoto zákazu dozvěděla, nejpozději však do 1 roku od porušení; k později uplatněnému právu se nepřihlíží.


Vystoupení a přistoupení do společnosti, zánik účasti ve společnosti

Právní úprava: § 110 – 111 ZOK

Cit.: § 110

(1) Společník může do společnosti přistoupit nebo ze společnosti vystoupit změnou společenské smlouvy.

(2) Přistoupivší společník ručí i za dluhy společnosti vzniklé před jeho přistoupením. Může však požadovat po ostatních společnících, aby mu poskytli plnou náhradu za poskytnuté plnění a nahradili náklady s tím spojené.

§ 111

(1) Po zániku účasti ve společnosti ručí společník jen za ty dluhy společnosti, které vznikly před zánikem jeho účasti.

(2) Společník nemůže po společnosti požadovat, aby mu byl vyplacen podíl nebo aby bylo mezi společníky rozděleno jmění.

Z výše citovaných zákonných vyplývá, že pokud chce společník přistoupit nebo vystoupit ze společnosti, musí společnost provést změnu společenské smlouvy, a tím je stvrzena platnost jeho přistoupení a vystoupení. Na tyto zdánlivé maličkosti se často zapomíná. Je však třeba, aby všechny postupy u jednotlivých společností, jak je ZOK upravuje (v souladu s NOZ), pokud se na tento zákon odkazuje, byly do důsledku naplněny.