INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Obchodní firma, veřejný rejstřík a zastoupení

Zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích, s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen  ZOK), upravuje založení a vznik korporace. Ale přesnější formulace a definice jsou stanovena zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem, s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ).

Cílem tohoto článku je osvětlit vztah zákona o obchodních korporacích a občanského zákoníku (nového) v průběhu vzniku obchodní korporace.

Právnická osoba pojem, definice

V ustanovení § 20 odst. 1 NOZ je právnická osoba definována jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že tento organizovaný útvar má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Dále zákon k právnické osobě stanoví, že právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou.

Vznik subjektů podřízených ZOK

Vznik subjektů podřízených ZOK je vázán na zápis do obchodního rejstříku. Vznik subjektů podřízených úpravě zákona je i nadále vázán na zápis do obchodního rejstříku a má konstitutivní povahu.  Zápis do veřejného rejstříku se řídí Předpisem č. 304/2013 Sb., Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Změnou oproti původní právní úpravě je stanoveno, že není-li povinnými osobami podán návrh do 6 měsíců ode dne založení, platí, že zakladatelé od smlouvy odstoupili (nevyvratitelná domněnka). Totéž platí pro případ založení společnosti jediným zakladatelem a založení družstva. Současně je řešena odpovědnost za škodu způsobenou osobami, které zákonnou povinnost podat návrh nesplnily.


Jednání za společnost nebo družstvo

Jednání za společnost nebo družstvo před jejich vznikem zákon speciálně neupravuje a  aplikuje se tedy obecná úprava dle občanského zákoníku. Obecně pak zákon reaguje na  to, že občanský zákoník opouští jednání jménem společnosti a jednání statutárních orgánů  chápe jako zastoupení, což je předmětem právní úpravy v ustanovení § 436 a následujících NOZ.


Pojem a právní úprava „podnikatele“

Pojem a definice podnikatele je stanoven v ustanovení § 420 odst. 1 NOZ. Podle tohoto ustanovení je podnikatelem ten kdo:

  • samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku
  • dále se, podle § 421 odst. 1 NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku
  • má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle živnostenského zákona


Pojem „obchodní firma“

V ustanovení § 423 odst. 1 NOZ je definována „obchodní firma“ jako jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. V tomto ustanovení, ve větě druhé, je stanoven zákaz, který výslovně zní: „Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem.“


Ochrana proti nekalé soutěži

Ochrana práv k obchodní firmě je předmětem v tomtéž ustanovení, v odstavci druhém, který výslovně zní:
(2) Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Kdo byl dotčen ve svém právu k obchodní firmě, má stejná práva jako při ochraně před nekalou soutěží.


Obchodní jméno (§ 423 a násl. NOZ)

Problematika obchodního jména je stanovena v § 423 a násl.

Nezaměnitelnost a změna obchodního jména
Ustanovení § 424 NOZ  pojednává o problematice zaměnitelnosti s jinou obchodní firmou. Stanoví, že obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní společností a ani nesmí působit klamavě.

Následující ustanovení, § 425  odst. 1 a odst. 2 NOZ ke změně jména doslovně zní takto:
(1) Člověk se zapíše do obchodního rejstříku pod obchodní firmou tvořenou zpravidla jeho jménem. Změní-li se jeho jméno, může používat v obchodní firmě i nadále své dřívější jméno; změnu jména však uveřejní.

(2) Zapíše-li se člověk do obchodního rejstříku pod jinou obchodní firmou než pod svým jménem, musí být zřejmé, že nejde o obchodní firmu právnické osoby.

Jméno více obchodních závodů v podnikatelském uskupení (§ 426)
V případě, že více obchodních závodů několika podnikatelů je spojeno do podnikatelského uskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky, ale veřejnost musí být schopna je odlišit.

Sídlo podnikatele (§429 NOZ)
Sídlo podnikatele je určeno adresou, která je zapsaná do veřejného rejstříku, ale pokud nastane případ, že se fyzická osoba jako podnikatel do veřejného rejstříku nezapisuje, je jeho sídlem místo, kde má hlavní obchodní závod, popřípadě také, kde má bydliště. Může nastat případ a zákon s ním počítá, že podnikatel uvede jako své sídlo jiné místo, než skutečné, ale každý se může dovolat skutečného sídla.