Již v prosinci nabyla účinnosti novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. V dnešním článku se zaměříme na trestné činy, za které může být právnická osoba odpovědná. V souvislosti se zmíněnou novelou totiž došlo k rozšíření okruhy trestných činů. Tato úprava má i dopad na ochranu osobních údajů. Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl zaveden do českého právního řádu až v roce 2012 v souladu s evropským právem.
V zákoně se píše o tom, že firmy lze trestně stíhat za všechny činy, kromě těch, které jsou výslovně vyloučeny (v předešlé podobě zákona byly vyjmenovány trestné činy, za které mohla být firma postavena před soud). Společnosti budou moci být stíhány i pro pomluvu, což bylo terčem kritiky Unie vydavatelů a Sdružení pro internetový rozvoj. Právnické společnosti mohou nově spáchat všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku, s výjimkou cca dvou desítek trestných činů přímo zákonem vyjmenovaných (zabití, vražda novorozeného dítěte matkou, rvačka, dvojí manželství …). Jedná se tedy o takzvaný negativní výčet protiprávních činů, za které firmy nemohou být postiženy.
Trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin, pokud tak jednal statutární orgán či jeho člen, nebo jiná osoba ve vedoucím postavení, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobou jednat, nebo osoba, která u ní vykovává řídicí či kontrolní činnost, či má rozhodující vliv na řízení právnické osoby. Protiprávní čin právnickou osobou může i být spáchán zaměstnancem při plnění pracovních úkolů.
Za trestné činy spáchanou právnickou osobou lze uložit tyto tresty:
- zrušení právnické osoby
- peněžitý trest
- propadnutí majetku, věci
- zákaz činnosti
- zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení nebo ve veřejné soutěži
- zákaz přijímaná dotací a subvencí
- uveřejnění rozsudku
