Oproti zaměstnancům nemají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nárok na některé sociální dávky nebo jsou velmi nízké. Živnostníci při svém podnikání nesou riziko, že se jim nebude dařit, nebudou mít dostatečný odbyt pro své výrobky a služby, nebo jim některé odběratele nezaplatí a mnoho dalších podobných situací. Je proto velmi důležité vyhodnotit včasné ukončení jejich činnosti. Evidovat se na úřad práce mohou ti, kterým se v podnikání nedaří, ale i například zedníci nebo provozovatelé letních bufetů (sezonní práce).
Nižší státní ochrana pro OSVČ například spočívá v tom, že nemají nárok na náhradu mzdy. Zaměstnanci pobírají v prvních dvou týdnech (od 4. dne) pracovní neschopnosti náhradu mzdy od svého zaměstnavatele. Pro osoby samostatně výdělečně činné by tedy mělo být nutností pojištění či spoření pro případ nemoci. Dalším příkladem je ošetřovné, na které opět OSVČ nemají nárok. Zaměstnanci v případě péče o dítě nebo člena rodiny mohou čerpat ošetřovné. Pokud jsou OSVČ účastníci dobrovolného nemocenského pojištění mají nárok na nemocenskou. Nicméně nemocenskou mohou čerpat až od 15. dne nemoci.
Podporu v nezaměstnanosti mohou OSVČ pobírat stejně dlouho jako zaměstnanci. Podpora v nezaměstnanosti je ovšem ve většině případů výrazně nižší než kterou mají zaměstnanci. Pro zajímavost bylo v loňském roce evidováno na úřadu práce celkem 45 tisíc osob samostatně výdělečně činných.
V případě, že se OSVČ rozhodne ukončit svoji činnost, musí se nejdříve obrátit na živnostenský odbor svého obecního úřadu a živnost zrušit nebo pozastavit. Pozastavení činnosti se provádí, pokud chce živnostník na svou činnost v dohledné době navázat. Zrušení činnosti zahrnuje oznámení okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně ve lhůtě osmi dnů. Jinak by zůstala zachována povinnost hradit předepsané zálohy. Do 15 dnů musí živnostník informovat i finanční úřad. Oznámení lze provést prostřednictvím jednotného registračního formuláře na kterémkoliv živnostenském úřadě.
Přerušení živnosti není nutné hlásit živnostenskému úřadu, stačí to jenom oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a finančnímu úřadu. Živnost je možné přerušit na libovolnou dobu a během tohoto období se neplatí sociální pojištění. Ovšem tyto nepojištěné měsíce se nebudou počítat do důchodu. Živnostenský zákon nepovoluje oznámení přerušení živnosti zpětně.
Podporu v nezaměstnanosti může získat živnostník, který měl v tzv. rozhodném období svou výdělečnou činnost pokrytou dobou důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Rozhodným obdobím se rozumí dva předchozí roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Výše podpory se pro OSVČ vypočítá z posledního vyměřovacího základu přepočteného na jeden kalendářní měsíc. U zaměstnance se podpora vypočte z průměrného měsíčního čistého výdělku. Většinou si živnostníci příliš vysoké sociální pojištění neplatí a proto je podpora v nezaměstnanosti obvykle velmi malá.