Cílem tohoto pojednání je přehled o základních podmínkách vzniku nadace a problematiky nadační listiny a informativně řeší otázku nadační jistiny a vkladu.
Právní úprava
Vznik nadace, její změna a zánik je upravena v ustanovení § 315 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku (nový), s účinností od 1. 1. 2014 Sb. (dále jen NOZ).
Vznik nadace
Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Návrh na zápis do veřejného rejstříku podává zakladatel. Pokud však zakladatel nemá možnost návrh podat, nebo pokud pro způsob podání návrhu neurčil něco jiného, návrh na zápis jménem nadace podává správní rada.
Nadační listina – změnitelnost a nezměnitelnost
Problematikou nadační listiny se zabývají ustanovení § 317 až 320 zákona. I když existují názory, že nadační listina je pro založení nadace nezměnitelná, není to tak docela pravda. Platí to nyní jen v případě, že zakladatel výslovně označí nadační listinu za nezměnitelnou. Změnitelnost a nezměnitelnost listiny vychází z pojetí, že zakladatel dává nadaci vklad ze svého majetku, a je to jen jeho věcí. Za jakých podmínek jej na nadaci předvede. A tak, ustanovení § 317 zákon mu umožňuje, aby v nadační listině vyhradil buď sobě, nebo některému z orgánů nadace možnost nadační listinu změnit. Z toho plyne, že klauzule o možné změně listiny musí být co do určení rozsahu a způsobu dostatečně určitá. Důvodem je, že nadační listina podléhá zveřejnění, a proto výhrada možnosti změn nadační listiny je uvedena ve veřejnou známost. Tím je zajištěna transparentnost.
Různé důvody ke změně nadační listiny
V praxi může nastat i situace, kdy si zakladatel sice změnu nadační listiny nevyhradí, ale přitom okolnosti vyvolají potřebu úpravy ve vnitřních poměrech nadace. Jedním z důvodů je nárůst nadačního jmění, ale i aktivit do takové míry, že revizor musí být nahrazen dozorčí radou. Pokud jde o věcný důvod změny listiny, pak si může vnitřní situace vynutit změny v dosavadní úpravě funkčního období členů orgánů nebo například způsobu jejich obsazování. V těchto případech je připuštěno, aby zakladatel nadační listinu změnil.
Podmínky změny a omezení změny
Podmínkou změny nadační listiny je, že se změnou bude souhlasit správní rada, protože jejím úkolem je hájit zájmy nadace. Ale o změnu vnitřních poměrů může usilovat i správní rada, pokud není zakladatel. Ale v takovém případě změnu okolností a důvodnost změny nadační listiny uváží až soud a rozhodne o ni ; v takových případech se zvláštními právními pravidly pamatuje i na práva třetích osob, jak je stanoveno v ustanovení § 325 zákona, který doslovně zní:
Cit.: Když se účel nadace změní, musí být dary poskytnuté ve prospěch původního účelu nadace i výnosy z nich použity k poskytování nadačních příspěvků podle původního účelu, ledaže dárce projeví jinou vůli.
Dalším omezením změny účelu nadace (z veřejně prospěšného k dobročinnému) je ustanovení § 324 zákona, které zní:
Cit.: O změně účelu nadace z veřejně prospěšného na dobročinný může rozhodnout jen soud, pokud je pro to závažný důvod a nadační listina to nevylučuje.
Takovým změnám však může zakladatel zabránit, protože zákon mu umožňuje, aby sám v nadační listině prohlásil. Že je nezměnitelná, nebo také, že jsou nezměnitelné některé její části.
Vklady do nadace
Ustanovení § 327 až 329 zákona se věnuje vkladů do nadace. Je třeba přeci maximálně ochránit majetkový substrát nadace co nejvíce před jeho fiktivním vytvářením nebo umělého nadhodnocení.
Peněžitý a nepeněžitý předmět vklad
Na rozdíl od původní právní úpravy nadace zákon opouští výraz „splacení vkladu“ (tento termín známe z již zrušeného obchodního zákoníku). Důvod je jednoduchý; nesplácí se vklad, ale předmět vkladu, který je peněžitý a to je pravý důvod, proč se jako obecný pojem zavedl – splnění vkladové povinnosti. Vkladová povinnost se plní buď splacením, pokud je předmět vkladu peněžitý, nebo vnesením, pokud předmět vkladu je nepeněžitý (může jít například o pozemky). Pro předmět nepeněžitých vkladů platí, že musí jít o hodnotu, s níž je splněn předpoklad, že bude poskytovat trvalý výnos. Nyní vlastník nemůže vložit do nadace věc, která je zatížena právem třetích osob (například když někdo jiný uplatnil na věc zadržovací právo). Pokud jsou však do nadace vloženy peníze, odvozuje se výše vkladu ze jmenovité hodnoty peněz, je-li vkládán nepeněžitý vklad, musí být výše vkladu odvozena z jeho hodnoty, kterou stanoví znalecký posudek. Ale připouštějí se i jiné způsoby ocenění vkladu.
Souhrn výše všech vkladů
Souhrn všech vkladů zákon uzpůsobil právní úpravě, která platila před účinností nového občanského zákoníku. Konkrétně jde o to, že souhrn výše všech vkladů do nadace musí dosáhnout minimálně 500 000 Kč. Současně je nově upraveno postavení správce vkladu. Je třeba také upozornit, že k převzetí vkladu musí být již v nadační listině určena určitá osoba.
Rozmnožení nadační jistiny
Ustanovení § 334 zákona je základním ustanovením o rozmnožení nadační jistiny po vzniku nadace. „Splňuje-li předmět daru,“ stanoví se v důvodové zprávě k zákonu, „tytéž náležitosti, jaké se navrhuje stanovit pro předmět vkladu, tedy splňuje-li předpoklad trvalého výnosu a neslouží-li jako jistota, zavádí se vyvratitelná právní domněnka, že úmyslem dárce bylo věnovat předmět daru do nadační jistiny, avšak jen jde-li o dar nepeněžitý. Právní povaha domněnky nevylučuje, aby dárce projevil opačnou vůli; pak rozhoduje vůle, jak ji dárce projevil zcizovacím právním jednáním.“
Nadační kapitál (§ 335 až 339)
Zákon nyní volí pojem pro peněžní vyjádřeno nadační jistiny „nadační kapitál“. Jde o souhrn hodnot k určitému časovému okamžiku, který se fixuje v podobě nadačního kapitálu jako fixního čísla stanoveného k tomuto okamžiku, na něž faktické výkyvy v hodnotách věcí, z nichž nadační majetek sestává, nebudou mít vliv.
Změna výše nadačního kapitálu
Změna výše nadačního kapitálu se zapisuje s konstitutivními účinky do veřejného rejstříku. Případný pokles hodnoty nadačního majetku pod 500 000 Kč ovšem nemůže být do výše nadačního kapitálu promítnut, nýbrž musí být - nezdaří-li se nadační jistinu včas doplnit na zákonný limit - řešen zrušením nadace s likvidací nebo její přeměnou.
Význam nadační jistiny
Nadační jistina má mimořádný význam pro existenci nadace a proto zákon chrání její zachování. Za tím účelem se zákonem vylučuje možnost zcizit cokoli, co nadační jistinu spoluvytváří, ledaže se tak stane za protiplnění, které do nadační jistiny opět vplyne, anebo vyvolá-li potřebu zcizení nepředvídatelná změna okolností.
Je však možná odchylka od uvedených pravidel: vkladatel daru může při vkladu nebo daru projevit vůli, která se odchyluje od pravidel. To mu zákon umožňuje. Složky nadační jistiny nelze ani použít k zajištění dluhu (jako zástavu, jako předmět zajišťovacího převodu nebo jinak). Omezení právních dispozic s nadací se nemohou v plném rozsahu uplatnit v případě, že nadace provozuje obchodní závod; na tento případ pamatuje druhá věta § 339 odst. 1, který zní:
Cit.: Co tvoří nadační jistinu, nelze zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. To neplatí, pokud nadace provozuje obchodní závod, v rozsahu potřebném pro jeho plynulý provoz
Nakládání s nadační jistinou (§ 334 zákona)
Platí, že majetek podrobený úpravě správy cizího majetku musí být zásadně zachován, že nesmí být měněno jeho účelové určení a že - tvoří-li jej peníze – může být investován způsobem obecně považovaným za rozumný. Nadační listina či statut jednotlivých nadací mohou stanovit i přísnější podmínky, pokud to vyžaduje zájem zakladatele nebo pokud si to vynutí konkrétní potřeba.
Audit (§ 341 zákona)
Zákon přebírá od minulé právní úpravy požadavek ověření účetních závěrek auditorem a audit účetní uzávěrky je vyžadován, pokud je podkladem pro rozhodnutí o změně výše nadačního kapitálu, ne pro rozhodnutí o přeměně nadace.