Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nedávno vydal návrh o stanovení minimálního počtu pošt nutných k zajištění základních poštovních služeb, čímž je ohrožena existence v průměru každé třetí pošty v ČR. Z našeho státu by dle předsedkyně SMS ČR Jany Juřenčákové mohlo zmizet až 1000 pošt, což je zejména pro venkov likvidační a nepřijatelné.
ČTÚ pro tento návrh vycházel z vyhlášky z prosince 2012 a nově stanovil parametry dostupnosti základních poštovních služeb a určil, že namísto dosavadního počtu pošt, jež dosahuje 3 200, jich dostačuje 2 100. Jak již bylo řečeno, tato změna zasáhne zejména venkov. Až 30 % obcí by neposkytovalo dostupné poštovní služby tak, jako nyní a část populace by tak musela komplikovaně hledat cestu, jak těchto služeb zpětně dosáhnout.
Místopředseda SMS ČR a zároveň starosta obce Křižánky na Vysočině Jan Sedláček uvedl, že je sdružení připraveno zahájit protestní kampaň, oslovit premiéra v demisi i další členy vlády, protože se domnívá, že takto závažné rozhodnutí by měla provést až stabilní a řádně zvolená vláda. Předesedkyně SMS ČR Jana Juřenčáková k tomu dodala, že toto jednání ČTÚ považuje za selhání, protože se zde jedná o diskriminaci veřejnosti ve venkovských oblastech s horšími životními podmínkami, a další kroky obcí proto zřejmě budou dosti razantní.
O tomto návrhu diskutoval i SMO ČR, a to na svém listopadovém jednání, na které přizval i zástupce České pošty a zmíněného ČTÚ. Zástupce České pošty Ondřej Mikšík se na jednání hájil tím, že pošty se neruší hromadně, ale pouze tam, kde jsou ekonomicky silně ztrátové a je tedy po dohodě s obcí snaha o změnu způsobu poštovní obsluhy. Pokud by měly být poštovní služby zachovány, muselo by se najít řešení, jak je ufinancovat – jedním z řešení je právě výše zmíněná změna formy obsluhy, tzv. franšíza, kdy by byla část nákladů za provoz pošt přenášena na obce.
SMO ČR bude požadovat, aby kritéria pro stanovení minimálního počtu pošt byla změněna, a to např. aby se kritérium dojezdové vzdálenosti upravilo ze současných 10 km na 7 km i méně, což by pozitivně ovlivnilo prostý výpočet minimálního počtu pošt, který, jak bylo zmíněno, vyšel na 2 100 poboček.
Návrh ČTÚ by se týkal hlavně těch obcí, které nemají dvoustupňovou základní školu, matriku nebo stavební úřad a cesta na poštu by zde neměla být delší než 10 km. Konkrétně např. na Přerovsku by se uplatnění tohoto návrhu dotklo asi 20 % všech místních poštovních poboček. Starosta obce Prosenice, které by se návrh také dotkl, k situaci dodal, že problémy by nastaly také starým lidem, kteří by v tomto ohledu byli odkázáni na pomoc druhých, protože práci s počítačem a internetovým bankovnictvím by si ve svém vysokém věku osvojili velmi těžko.
Mluvčí ČTÚ Martin Drtina vzniklou situaci komentuje tím, že úřad v žádném případě nehodlá rušit pobočky České pošty. Jeho návrh sice stanovuje jejich minimální počet, ale tímto není dáván pokyn k redukci pobočkové sítě. Česká pošta teprve musí zpracovat dopady tohoto návrhu na ekonomiku a její mluvčí také potvrdil, že k žádnému hromadnému rušení poboček se neschyluje, ale že by Česká pošta chtěla část provozu poboček převést na smluvní partnery. Tento model funguje také v zahraničí, např. v Rakousku kde pošta provozuje pouhou čtvrtinu svých poboček, zbytek provozují smluvní partneři.
