Pojednání o kapitálové společnosti – společnosti s ručením omezeným je rozděleno do 13. kapitol. Důvodem je rozsáhlá právní úprava v zákoně o obchodních korporacích a snahou je zpřehlednit zákonnou úpravu, která se však srovnává s dnes již neplatnou právní úpravou v obchodním zákoníku, tedy co bylo převzato a co změněno.
SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
Kapitola 6. Práva a povinnosti společníků
Cit.: § 150
(1) Společník splní vkladovou povinnost ve lhůtě určené společenskou smlouvou, nejpozději však do 5 let ode dne vzniku společnosti nebo od převzetí vkladové povinnosti za trvání společnosti.
(2) Vkladové povinnosti nemůže být společník zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu.
§ 151
(1) Společník, který je v prodlení se splacením peněžitého vkladu, uhradí společnosti úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené jiným právním předpisem z dlužné částky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2) Společníka, který je v prodlení se splněním vkladové povinnosti, může ze společnosti valná hromada vyloučit. Má-li společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, ohledně něhož je společník v prodlení s plněním vkladové povinnosti, ledaže společenská smlouva určí jinak. Na vyloučení společníka se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku upravující vyloučení člena spolku pro závažné porušení povinností; ustanovení o možnosti přezkoumat vyloučení soudem se nepoužije.
(3) Současně s vyloučením vyzve společnost písemně vyloučeného společníka, aby jí odevzdal bez zbytečného odkladu kmenový list, byl-li vydán, s upozorněním, že jinak bude postupováno podle § 152 až 154.
Povinnost odevzdat kmenový list
§ 152
(1) Stanoví-li tak zákon, odevzdá společník bez zbytečného odkladu kmenový list společnosti.
(2) V případě prodlení společníků s odevzdáním kmenových listů stahovaných společností na základě zákona z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové výše vkladu nebo zničení, vyzve jednatel společníky způsobem stanoveným zákonem a společenskou smlouvou pro svolání valné hromady, aby tak učinili v přiměřené lhůtě, kterou jim k tomu určí, s upozorněním, že jinak budou nepředložené nebo nevrácené kmenové listy prohlášeny za neplatné.
(3) Kmenové listy, které nebyly přes výzvu v dodatečné lhůtě odevzdány, jednatel prohlásí za neplatné a prohlášení bez zbytečného odkladu oznámí držitelům, jejichž kmenových listů se neplatnost dotýká, na adresu uvedenou v seznamu společníků a současně ho zveřejní.
§ 153
(1) Kmenové listy, které mají být vydány místo kmenových listů prohlášených za neplatné, společnost prodá za přiměřenou cenu. Na prodej kmenových listů společnosti se použije přiměřeně ustanovení § 213 odst. 1.
(2) Zprávu o chystaném prodeji oznámí společnost bývalým společníkům, jejichž kmenové listy byly prohlášeny za neplatné.
(3) Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou prohlášením kmenových listů za neplatné a vydáním nových kmenových listů.
(4) Nepodaří-li se nové kmenové listy postupem podle odstavce 1 prodat do 3 měsíců od prohlášení neodevzdaných kmenových listů za neplatné, rozhodne valná hromada bez zbytečného odkladu o snížení základního kapitálu o výši vkladů připadajících na neprodané kmenové listy.
§ 154
(1) Společnost může proti pohledávce společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení kupní ceny nebo částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti započíst pohledávky, které proti němu vznikly v souvislosti s prohlášením kmenového listu za neplatný a vydáním nových kmenových listů.
(2) Rozdíl společnost vyplatí bývalému společníkovi, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, bez zbytečného odkladu po započtení, jinak po jeho prodeji podle § 153 nebo po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku.
(3) V případě, že za kmenový list stahovaný z oběhu nemá být vydán nový, není jeho prohlášením za neplatný dotčeno právo bývalého společníka, jehož kmenový list byl prohlášen za neplatný, na zaplacení částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti.
(4) Kmenový list odevzdaný za účelem jeho výměny nebo zničení společnost zničí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu nebo jiného důvodu, pro nějž byl kmenový list odevzdán.
(5) Ustanovení § 542 a 543 se použijí obdobně.
Právo na informace
§ 155
Společník má právo na valné hromadě i mimo ni požadovat od jednatelů informace o společnosti, nahlížet do dokladů společnosti, kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech a další práva na informace určená společenskou smlouvou; to platí obdobně pro společníkova zástupce, bude-li zavázán alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník a společnosti tuto skutečnost doloží.
§ 156
(1) Jednatelé mohou poskytnutí informace podle § 155 zcela nebo zčásti odmítnout jen tehdy, pokud
a) jde o utajovanou informaci podle jiného právního předpisu,
b) je požadovaná informace veřejně dostupná.
(2) V případě sporu rozhodne na návrh společníka o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud; k právu uplatněnému po uplynutí 1 měsíce ode dne oznámení o odmítnutí poskytnutí informace se nepřihlíží.
(3) Po dobu řízení podle odstavce 2 neběží promlčecí lhůta pro uplatnění práv, která jsou na požadovaných vysvětleních závislá.
Společnická žaloba
§ 157
(1) Každý společník je oprávněn domáhat se za společnost náhrady újmy proti jednateli nebo splnění jeho případné povinnosti plynoucí z dohody podle § 53 odst. 3 a v těchto řízeních společnost zastupovat; to platí obdobně pro následný výkon rozhodnutí.
(2) Společník nemá právo domáhat se náhrady újmy proti jednateli podle odstavce 1 tehdy, bylo-li o ní rozhodnuto podle § 53 odst. 3, ledaže ten, kdo újmu společnosti způsobil, je jejím jediným společníkem nebo osobou, která ji ovládá.
(3) Společnickou žalobu lze podat také,
a) způsobí-li společnosti újmu člen dozorčí rady, byla-li zřízena,
b) způsobí-li společnosti újmu vlivná osoba,
c) pro uplatnění práva společníka domáhat se za společnost splnění vkladové povinnosti proti společníkovi, který je v prodlení s jejím plněním, nebo
d) pro uplatnění práva společnosti na vyloučení společníka ze společnosti soudem pro neplnění vkladové povinnosti.
(4) Jednatelem, členem dozorčí rady nebo vlivnou osobou se pro potřeby společnické žaloby rozumí také ten, kdo v takovéto pozici již není, ale byl v ní v době vzniku újmy, jejíž náhrada je po něm společností zastoupenou společníkem požadována.
§ 158
Před uplatněním práva podle § 157 vůči jednateli informuje společník písemně o svém záměru dozorčí radu, byla-li zřízena.
§ 159
Pokud informovaný orgán neuplatní u soudu právo, které za společnost hodlá uplatnit společník, bez zbytečného odkladu po doručení informace podle § 158, může společník toto právo uplatnit za společnost sám.
§ 160
Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal, společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce.
§ 161
Podíl na zisku
(1) Společníci se podílejí na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky v poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak. Neurčí-li společenská smlouva nebo valná hromada jinak, vyplácí se podíl na zisku v penězích.
(2) Společnost vyplatí podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu společníka nebo bezhotovostním převodem na jeho účet, ledaže společenská smlouva nebo usnesení valné hromady určí jinak.
(3) U podílů, se kterými je spojen pevný podíl na zisku, se usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku nevyžaduje. Pevný podíl na zisku je splatný do 3 měsíců od schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá.
(4) Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s tímto zákonem a společenskou smlouvou.
Příplatky
§ 162
(1) Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit povinnost poskytnout peněžitý příplatek (dále jen „příplatková povinnost“).
(2) Společenská smlouva určí, jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit, jinak se k usnesení valné hromady o příplatkové povinnosti nepřihlíží. Společenská smlouva také určí, zda a s jakými podíly je příplatek spojen.
(3) Příplatky poskytují společníci podle poměru svých podílů, ledaže společenská smlouva určí jinak.
§ 163
(1) Společník může se souhlasem jednatele společnosti poskytnout příplatek i tehdy, pokud tak nestanoví společenská smlouva.
(2) Příplatek podle odstavce 1 je možné poskytnout i jako nepeněžitý; ustanovení § 143 se použije obdobně.
§ 164
(1) Společník, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, může společnosti písemně oznámit, že vystupuje ze společnosti ohledně podílu, na který je příplatková povinnost vázána. Účinností vystoupení příplatková povinnost zaniká.
(2) Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti nebo ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že valná hromada rozhodla o příplatkové povinnosti podle § 174 odst. 3 nebo že bylo přijato rozhodnutí o příplatkové povinnosti mimo valnou hromadu podle § 177, jinak se k vystoupení nepřihlíží.
(3) Právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost spojenou s podílem, na který byla příplatková povinnost vázána.
(4) Vystoupení společníka je účinné posledním dnem měsíce, ve kterém došlo písemné oznámení podle odstavce 1 společnosti.
(5) Odstavce 1 až 4 se nepoužijí, určí-li společenská smlouva jinak.
§ 165
Poruší-li společník příplatkovou povinnost, použije se obdobně § 151, ledaže společník vystoupil ze společnosti podle § 164.
§ 166
(1) Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek bude v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi.
(2) Nerozhodne-li valná hromada jinak, vrací se příplatek společníkovi poměrně podle výše, v jakém jej poskytl; nejdříve se vrací příplatek poskytnutý společníkem podle § 162 odst. 1.
Pojetí práv a povinností společníků je zachováno.
Každý společník je povinen splatit převzatý vklad nejdéle do 5 let od vzniku společnosti. Této povinnosti nemůže být společník rozhodnutím nejvyššího orgánu společnosti nebo dohodou všech společníků zproštěn, ledaže jde o snížení základního kapitálu. Na druhé straně však platí, že možnosti kompenzace se tento zákaz netýká, jelikož nejde o zproštění. Jestliže je společník v prodlení se splácením vkladu, hradí úrok z prodlení a může být společností vyloučen (kaduční řízení) – v tomto směru je však odkázáno (byť pouze pro přehlednost) na obdobná ustanovení občanského zákoníku. Uvolněný podíl nepřechází na společnost a naloží se s ním podle zákona.
Kontrola chodu společnosti
Právo společníků kontrolovat chod společnosti a být informován zůstává zachováno a společník ho uplatňuje zejména na jednáních nejvyššího orgánu společnosti. Právu společníků odpovídá samozřejmě povinnost jednatelů relevantní informace poskytnout. Právo společníka je třeba vzhledem k jeho povaze chápat extenzivně, (společník může toto právo, je-li to nutné, požadovat i mimo jednání nejvyššího orgánu společnosti). Jednatel i v tomto případě má povinnost součinnosti.
Právo žalovat a zastupovat společnost
Právo společníka žalovat a zastupovat společnost v řízení o náhradu škody způsobenou jednatelem a v řízení o splacení vkladu prodlévajícím společníkem, zůstává zachováno. Zákon neustanovuje, že společník může toto právo vykonávat pomocí třetích osob (auditor, advokát apod.), jelikož to plyne z povahy věci. Náklady spojené s těmito řízeními nese společnost, ledaže bylo podání žaloby neopodstatněné – v konkrétním případě by o správnosti podání žaloby měl rozhodnout soud a určit, kdo hradí náklady řízení. Ustanovení soukromého práva o zneužití tím samozřejmě nejsou dotčena.
Společnická žaloba
Celková koncepce společnické žaloby dává společnosti právo zákroku v tom smyslu, že žalobu může podat dříve sama společnost (bude informována), případně se může se škůdcem dohodnout na jiném postupu (např. dohoda o postupné úhradě újmy, o započítávání na budoucí odměnu apod.) – takováto dohoda je však schvalována kvalifikovaným kvorem a nesmí vést k poškození společnosti (tak např. ani prominutí náhrady nemusí být poškozující, pokud např. společnost životně potřebuje znalosti osoby, která způsobila škodu).
Právo společníků na podíl na zisku
Právo společníků na podíl na zisku je zachováno s tím, že nejsou činěny odkazy na úpravu a.s., ale relevantní ustanovení jsou zopakována. Znamená to tak, že kromě obecného konstatování existence tohoto práva jsou v této části zákona stanovena i omezení, z jakých zdrojů je možné zisk vyplácet a z jakých ne, včetně povinných přídělů. Podíl na zisku je splatný v dispozitivní lhůtě 3 měsíců.
Povinnost příplatku
Povinnost příplatku zůstává zachována, je však stanoveno, že maximální výše souhrnu příplatků není kogentní (1/2 základního kapitálu), ale je to věcí určení společenské smlouvy s tím, že není -li výše stanovena – není možné povinnost příspěvku uložit. V takovém případě bude platit, že společenská smlouva příspěvky nepřipouští. Jestliže o to společník požádá, může poskytnout příspěvek i tehdy, pokud společenská smlouva o tom nic nevypovídá. K účinnosti je však nutný souhlas statutárního orgánu společnosti.
Abandonní právo společníka
Zcela nově je do zákona zařazeno tzv. abandonní právo společníka. Podstatou tohoto práva je to, že společník, který pro uložení povinnosti příplatku na jednání nejvyššího orgánu společnosti nehlasoval (postačí tedy, zdrží-li se), příplatek skutečně platit nechce a zcela splatil svůj vklad, může jednostranně společnosti oznámit, že ze společnosti vystupuje (ve vazbě na konkrétní podíl). V důsledku nedojde k převodu, ale společnost s uvolněným podílem naloží v souladu se zákonem.
Lhůta k využítí práva vystoupení společníka
Právo vystoupení musí společník využít ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy bylo o uložení povinnosti příplatku uloženo, jinak zaniká. Částka poskytnutá jako příspěvek neovlivňuje ani základní kapitál, ani výši vkladu každého společníka. Při porušení povinnosti úhrady se obdobně užijí ustanovení o prodlení se splácením vkladu, včetně možnosti vyloučení. Společnost může příspěvky užít podle vlastního uvážení. Zákon neupravuje zákaz započtení pohledávky společnosti na úhradu příspěvku a pohledávky povinného společníka vůči společnosti, tedy je kompenzace možná.
Podmínky vrácení příplatku
Vrácení části příplatku je možné, avšak pouze v rozsahu, v jakém příplatky převyšují ztrátu společnosti, je-li, v tomto případě se chrání jedna z možností příspěvku, totiž z důvodu úhrady ztráty. Pohledávka společníka z titulu vrácení části příplatku, pokud se pro vrácení společnost rozhodne, a pohledávka společnosti na splacení nesplacené části vkladu, jsou vzájemně
započitatelné jen tehdy, pokud s tím souhlasí nejvyšší orgán společnosti – v tomto směru není nutné kompenzaci zakazovat.