Spolková republika Německo stanovila minimální mzdu a vydala o ní zákon (tzv. MiLoG) včetně příslušeného prováděcího nařízení. Tento zákon může mít vliv na podnikatele v dopravě.
Německo zavedlo minimální mzdu 8,50 eura (cca 235 korun) za hodinu. Tato sazba by se podle německého ministra práce měla vztahovat na všechny zaměstnance, kteří vykonávají práci na území Německa a platí tedy i pro řidiče transitní dopravy. Zákon udává i povinnost mít k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy a u zahraničních zaměstnavatelů ohlašovat v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa.
Díky zavedení minimální mzdy se od začátku roku v Německu zvýšily platy 1,7 milionu zaměstnanců. Dle statistik nejsou potvrzeny obavy ekonomů, že firmy začnou kvůli vyšším nákladům na práci propouštět.
Nicméně proti opatření o minimální mzdě protestovaly země především z Polska a České republiky. Podle protestujících zemí ustanovení nedovoleným způsobem zasahuje do pracovněprávních vztahů v třetích zemích a Německo tak porušuje evropský princip volné dopravy. Polsko se dokonce obrátilo i na Evropskou komisi. Pro zajímavost je minimální mzda v Německu zhruba čtyřnásobek české minimální mzdy.
Německo se zatím rozhodlo, že nebude u transitní dopravy dodržování minimální mzdy kontrolovat. Komentuje to Stefan Körzell z vedení Německého odborového svazu (DGB): „Pro zahraniční řidiče, kteří vezou náklad například z Polska do Nizozemska přes Německo, nyní platí dočasné opatření, podle něhož jsou tito řidiči zatím od uplatnění minimální mzdy osvobozeni. My si to nepřejeme."
Ministerstvo práce a sociálních věcí je názoru, že by se na zaměstnance v mezinárodní dopravě německá zákonná úprava minimální mzdy vztahovat neměla, neboť v tomto případě se jeví přiměřenost takového opatření jako pochybná z hlediska principů a požadavků o volném pohybu služeb v rámci Evropské unie.
