Vyplácení důchodů je velká otázka budoucnosti, a proto je nezbytné jednání o udržitelnosti důchodového systému. Blíží se doba, kdy do penze začnou odcházet tzv. „Husákovy děti“, což jsou silné populační ročníky. Tito lidé jsou dnes na vrcholu své pracovní kariéry a ze svých mezd odvádějí odvody do systému, který je díky tomu v přebytku.
„Problém je výhled na dalších 40 let. Pro generaci dnešních třicátníků nebo dvacátníků není vidina toho, že můžou v 65 letech odcházet do důchodu s relativně solidní penzí, aniž by to státní rozpočet musel dotovat,” varoval Petr Vrabec z Národohospodářské fakulty VŠE.
Dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by solidární důchod měl odpovídat 30 procentům průměrné mzdy, aktuálně počítá s částkou 10 500 korun. Tu by měli nově jistou všichni senioři po dosažení důchodového věku a potřebného počtu let pojištění. S úspornou variantou nesouhlasí. V této variante se počítá s garantovaným základním důchodem ve výši 22 procent průměrné mzdy, což by nyní odpovídalo částce 7 740 korun.
Dle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měl kabinet prioritně řešit změny s kratším časovým dopadem. Je toho názoru, že nejnovější návrhy nepočítají s tím, odkud bude systém v budoucnu brát peníze. Premiér ovšem prohlásil, že důchody porostou o obavy ekonomů o udržitelnosti systému odmítl. „Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“ řekl.
Komise pro spravedlivé důchody navrhuje tři verze reformy: úspornou, technickou a spravedlivou. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová chce důchodovou novelu připravit do konce prázdnin. I po této reformě by měl mít důchodový systém stejný základ jako je tomu v současnosti. První pilíř by se měl ovšem rozdělit na dva – nultý a první. Nultý pilíř bude představovat tzv. základní důchod zajišťující minimální částku, který dostane každý důchodce. První pilíř bude zásluhový a bude tak zohledňovat vyšší příjmy v rámci kariéry nebo například delší dobu strávenou v pracovním proces. Dále by měl brát v potaz i péči o děti či nemohoucí členy rodiny. O jednotlivých variantách si můžete přečíst v následujících řádcích.
Úsporná varianta
Úsporná varianta by pouze překlopila současný důchodový systém a nebyly by nutné změny daňového systému. V rámci této varianty by náklady na důchodový systém klesly, ale za cenu nižších penzí.
Technická varianta
V technické variantě by se musel celý důchodový systém překlopit do nové architektury, tedy nultého a prvního pilíře. Následně by po cca pěti letech musely začít práce na změně důchodového systému.
Spravedlivá varianta
Spravedlivá varianta by byla variantou velmi nákladnou. Cílem této varianty je omezit chudobu seniorů a musel by se připravit i nový daňový systém. V této variantě by byl například zaveden bonus za rok práce nad 41 odpracovaných let ve výši 240 korun nebo bonus za vychované dítě ve výši 500 korun.
Dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by solidární důchod měl odpovídat 30 procentům průměrné mzdy, aktuálně počítá s částkou 10 500 korun. Tu by měli nově jistou všichni senioři po dosažení důchodového věku a potřebného počtu let pojištění. S úspornou variantou nesouhlasí. V této variante se počítá s garantovaným základním důchodem ve výši 22 procent průměrné mzdy, což by nyní odpovídalo částce 7 740 korun.