V návaznosti na situaci aktuálně realizujeme pouze online vzdělávání, prezenční školení se nekonají. Účastníky přihlášené na prezenční akce postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Držba podle zákona č. 89/2012 Sb., Nového občanského zákoníku

Pojem „držba“

Článek bych ráda uvedla definicí pojmu „držba“, leč zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 (dále jen zákon), takovou definici neobsahuje. Ale aby byl nárok držby naplněn, musí být splněny určité a zákonem dané podmínky. Za prvé se jedná o faktické ovládání práva a za druhé je to úmysl osoby, kterého zákon stanoví jako držitele, a to v ustanovení § 987 doslovně: „Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.“ Tento článek je stručným průvodcem novou právní úpravou držby v zákoně.

Právní úprava držby

Celou problematiku držby upravuje zákon v ustanovení § 987 až 1010 a zařazuje ji do Části třetí Absolutní majetková práva, Hlava II Věcná práva Díl 2 Držba. Zákon nově připouští držbu věci a práv a hovoří o „držbě vlastnického práva k věci“.

Předmět držby

Držet lze tedy právo z půjčky, nájemní právo, či právo na výkon autorského práva a právo odpovídající služebnostem, například právo jízdy. Z těchto příkladů lze snadno pochopit, že jde o právo, které lze převést na jiného, či právo, které připouští trvalý a opětovný výkon na rozdíl od práv, které jsou jednorázově plněny, jako jsou zástavní a zadržovací práva nebo právo dědické. V případě osobního práva zákon upravuje v ustanovení § 988 odst. 2, že osobní právo není předmětem držby ani vydržení, ale dále připouští, že „ … Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn domnělé právo vykonávat a hájit. V tomto případě se jeví možnost, že půjde v důsledku o soudní rozhodnutí o oprávnění domnělého držitele.

Nabytí držby

V ustanovení § 990 zákona jsou uvedeny podmínky k nabytí držby. Toto ustanovení je velmi důležité pro praxi. Jedná se o bezprostřední nabytí držby a odvozené nabytí držby. Bezprostředně lze nabýt držbu tak, že se jí držitel ujme svou mocí a v tom případě, dle znění zákona, se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal. Bezprostřední (odvozenou držbu) může držitel nabýt tak, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele. Anebo i tak, že nový držitel se ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. A samozřejmě, že rozsah odvozené držby se nabývá v rozsahu, v jaké ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

Řádná (§ 991), poctivá (§ 992) a pravá (§ 993) držba

Kdo je řádným držitelem, to upravuje zákon v ustanovení § 991. Za prvé, řádná držba je taková, která se zakládá na platném právním důvodu, a to bude platit u bezprostředního nabytí držby. Pro bezprostřední nabytí držby pak bude platit, že v případě bezprostředního nabytí držby nesmí být rušena cizí držba, a dále je řádným držitelem ten, kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci. Poctivá držba je uvedena v ustanovení § 992 zákona a tam se stanoví, kdo je poctivým držitelem, kdo nepoctivým držitelem, ale důležité je ustanovení v tomtéž paragrafu věta 3, které doslovně stanoví:           „Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému“.  Pravá držba je specifikována v ustanovení § 993 zákona. Celý tento komplex uzavírá ustanovení § 994, v němž se stanoví: „ Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.“ 

V ustanovení § 995 je řešena otázka důsledků pro nepoctivého držitele při žalobě napadající držbu, její poctivost. V ustanovení § 1000 a § 1001 jsou dále stanoveny sankce vůči nepoctivému držiteli. Kromě toho, že musí vydat veškerý užitek, který nabyl držbou, dále je povinen nahradit ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i nahradit škodu, která vzešla z jeho držby; zákon mu přiznává pouze náhradu nákladů nutných pro zachování podstaty věci. Náhrada jiných nákladů se poskytuje pouze výjimečně, podle zásad, které jsou stanoveny v nepřikázaném jednatelství. 

Držba vlastnického práva

Držbou vlastnického práva se zabývají ustanovení § 996 -1001 zákona. Subjektem práv je „poctivý držitel“. Tomu právo přiznává rozsáhlá oprávnění k držené věci, jejímu užívání a nakládání v „mezích právního řádu“. I v jeho případě zákon řeší náhradu nutných nákladů pro zachování podstaty věci, ale na rozdíl od nepoctivého držitele se mu mohou hradit náklady, které vynaložil účelně a které byly vynaloženy pro zvyšující užitečnost věci nebo její hodnotu. Obvyklé udržovací náklady se však nehradí. Na ně nemá poctivý držitel, podle zákona, nárok.

Ochrana držby

Problematiku ochrany držby najdete v ustanovení § 1003-1005 zákona. V této souvislosti upozorňuji na ustanovení § 1004, v  němž je řešena problematika držby v období provádění staveb, kterou je třeba zohlednit ve stavebnictví.

Zánik držby

Ustanovení § 1009 zákona řeší podmínky zániku držby: zánik držby, pokud se jí vzdá držitel, ztratí-li možnost vykonávat obsah práva, nebo je-li držitel z držby vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou. Držba však nezaniká, i když ji držitel nevykonává, a ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.