INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Další vlny EET se odkládají

19.12.2017

Elektronická evidence tržeb začala platit od prosince roku 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od letošního března je EET povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Na tom by se dle Ústavního soudu nemělo nic měnit. Část podnikatelů si však na její zavedení zřejmě počká déle.

Třetí vlna se měla od března 2018 například týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Poslední, čtvrtá vlna měla platit od června 2018 a do evidence tržeb se měli také zapojit vybraní řemeslníci a kadeřnice. Třetí a čtvrtá vlna dle rozhodnutí soudu může začít až po důkladnějším zvážení dopadů a vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení zahájení a třetí a čtvrté vlny EET negativně dopadne na poskytovatele pokladních systémů. „Vše směřujeme k přípravě na třetí a čtvrtou vlnu. Například veškerý hardware se musí objednávat dlouho dopředu, v tuto chvíli tedy na skladech poskytovatelů leží tisíce pokladen, tiskáren a podobně. Zrušit třetí vlnu dva a půl měsíce před jejím spuštěním, to je těžká rána pro všechny poskytovatele pokladních systémů,“ uvedl Martin Laštovica, provozní ředitel společnosti KASAmax. Dle něj rozhodnutí soudu výrazně pokřiví trh. Jedna skupina podnikatelů bude muset i nadále evidovat tržby, zatímco druhá nikoliv.

Do systému EET by se měly přestat hlásit bezhotovostní platby v kamenných a internetových prodejnách. Dle soudu je to zbytečné, neboť o tržbách již existuje elektronický záznam, který se dá v případě kontroly dohledat. Povinnost evidovat bezhotovostní platby a vydávat doklady s kontrolním kódem skončí 28. února 2018.

Ministryně Alena Schillerová chce, aby se EET nedotkla nejmenších podnikatelů. Dle ní by to mělo být provázané s paušální daní. Ti, kteří získají rozhodnutí o stanovení paušální daně, kde se už neprovádí daňová kontrola, nemusí vést účetnictví. Mělo by se jednat o podnikatele s příjmy buď do 250 tisíc, nebo 500 tisíc ročně.

Ústavní soud dále rozhodl, že se na účtence nebude smět uvádět rodné číslo podnikatele. To je automaticky součástí DIČ u osob samostatně výdělečně činných.