Prezident republiky podepsal zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a související změny v zákoně o daních z příjmů. S návrhem na zrušení daně z nabytí nemovitosti přišli senátoři již v roce 2019. Jejich návrh ovšem neprošel Sněmovnou. Daň řadu let kritizuje opoziční ODS. Sněmovna si od zrušení daně slibuje rozpohybování trhu s nemovitostmi a z dlouhodobého hlediska také zlepšení dostupnosti vlastního bydlení.
Daň z nabytí nemovitých věcí ve výši čtyř procent platil kupující a daň byla splatná do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k zápisu vkladu do katastru nemovitostí. Stát na této dani ročně vybíral kolem 13 miliard korun.
Daň fakticky zanikne zpětně od letošního 31. března. Lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání k této dani do 31. března a následně kvůli pandemii odloženou do konce srpna, už tuto daň platit nebudou. V případě, že už kupující daň zaplatil, úřad mu peníze vrátí standardním způsobem pro výplatu přeplatku. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr v prosinci 2019 nebo později.
Současně se zrušením daně zůstane zachována možnost fyzických osob odečíst si úroky z nově uzavíraných hypotečních úvěrů a jiných úvěrů na financování bytových potřeb. Došlo jen ke snížení maximální výše odečtených úroků ze základu daně. Maximální částka odečtených úroků za jednu domácnost snižuje ze stávajících 300 000 korun na 150 000 korun.
Schválený zákon zároveň prodlužuje z pěti na deset let tzv. časový test pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení. Prodloužení časového testu bude platit pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.Ministryně financí Alena Schillerová původně navrhovala prodloužení na patnáct let.
Z prodeje dřív, než po deseti letech se nebude muset platit daň, pokud příjem použijete na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (např. nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu). Podmínkou je nákup takové nemovitosti nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji.
