Solidární dani podléhají příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Sedmiprocentní solidární dani podléhají za letošní rok příjmy nad 1 438 992 korun. Tento limit odpovídá 48násobku průměrné mzdy. Solidární daň vám zaměstnavatel strhne, když je vaše měsíční mzda vyšší než 119 916 korun (čtyřnásobek průměrné mzdy).
Z příjmů podléhajících solidární dani se neplatí sociální pojištění. Pro placení sociálního pojištění je totiž maximální vyměřovací základ stanoven na stejné částce jako limit pro placení solidární daně. Avšak příjmy, ze kterých není placeno sociální pojištění neovlivňují starobní důchod.
Progresivní zdanění zavedla ještě Nečasova vláda. Diskutované revoluční změny v dani z příjmů by se solidární daně dotknout neměly. Před progresí docházelo k tomu, že někteří lidé s vysokými příjmy odvedli státu reálně méně peněz. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se předtím odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu čili stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Tuto nerovnováhu zavedení solidární daně odstranilo.
Solidární daň ovšem neplatí lidé s nadstandardními příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu nebo z prodeje nemovitostí. Jedná se tzv. pasivní příjmy, které solidární dani nepodléhají.
Pokud zaměstnanec v jednom měsíci obdržel mimořádně vysokou mzdu například kvůli prémiím nebo výplatě odstupného, musí za daný měsíc zaplatit solidární daň, i přesto že jeho roční příjmy ze závislé činnosti za rok 2018 budou nižší než 1 438 992 korun. Zpětně pak vznikne nárok na vrácení solidární daně.
Pro rok 2019 dochází ke zvýšení limitu pro rozhodné příjmy podléhající solidární dani na 1 569 552 korun. V současnosti chce politická strana ODS chce zrušit tzv. superhrubou mzdu a tři sazby daně z přidané hodnoty. Daň z příjmů fyzických osob je nyní ve výši 15 procent. Tato daň se u zaměstnanců počítá ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda navýšená o odvody na sociální pojištění a zdravotní pojištění, které ze zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Na sociální pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel 25 procent z hrubé mzdy, na zdravotní pojištění 9 procent. Dle výpočtu ministerstva financí by zrušení superhrubé mzdy znamenalo dopad do rozpočtu až 70 miliard korun.
