Vládní opatření přijatá v rámci snahy omezit šíření koronaviru budou mít obrovský dopad na státní rozpočet. Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se už v prvním čtvrtletí letošního roku propadl o 3,6 procenta, meziročně potom o 2,2 procenta. Došlo k útlumu spotřeby domácností. Pokles je nejvyšší od ekonomické krize v roce 2009. HDP pokleslo v celé Evropské unii. V Itálii a Španělko zaznamenaly propad o šest procent.
Ekonomové očekávají ještě horší vývoj ekonomické situace. „Odhadujeme propad ekonomiky mezi 6 až 8 % HDP. Nezaměstnanost by mohla vyrůst až na 400 tisíc, ale to vše je podmíněno tím, jak rychle se rozběhne česká ekonomika, jaký bude vývoj zdraví obyvatelstva a jak to bude vypadat v sousedních státech,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Dle průzkumu ministerstva financí by se ekonomika příští rok měla zvednout o 5,8 procent. Inflace by pak podle průzkumu měla letos činit průměrných 2,7 procenta, v následujícím roce by ale měla klesnout na 1,6 procenta. K nižšímu růstu cen by měl přispět pokles cen ropy a oslabení domácí poptávky.
Jak již bylo uvedeno, pokles ekonomiky byl zaznamenán v celé Evropské unii. Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron představili plán hospodářské obnovy v rozsahu 500 miliard eur. Peníze, které si unie má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, budou jednotlivým zemím rozdělovány přes rozpočet EU ve formě dotací a půjček.
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem. Skupina dostala označení „šetrné čtyřky“. Tyto země navrhují, aby základem bylo poskytování výhodných úvěrů, a to nanejvýše po dobu dvou let. Dle těchto zemí by měla být pomoc státům a odvětvím adresná, například v podobě podpory výzkumu a inovací či přechodu k „zelené ekonomice“.
„Navrhujeme dočasný, jednorázový záchranný fond na podporu hospodářské obnovy a odolnosti našich zdravotnických sektorů,“ uvádí se v návrhu. „S čím ale nemůžeme souhlasit, jsou jakékoliv nástroje nebo opatření, které povedou ke zespolečenštění dluhů nebo významnému navýšení rozpočtu EU.“
