I když obcím klesly celkové příjmy, a to až o 26,8 mld., mnohem více obcí než v roce 2011, dokázalo i navzdory této skutečnosti ušetřit a zlepšil se jejich rating (postavení v používané hodnotící stupnici – viz níže). Potvrdila to společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která prováděla analýzu – zhodnotila ekonomickou situaci obcí vlastním ratingem, který označuje svou značkou „iRating“.
Ke zmíněnému významnému snížení příjmů (meziročně o 13%) došlo kvůli administrativním opatřením (v praxi se jednalo o změnu výplaty sociálních dávek – sKarty), která ale snížila i výdaje. Hospodaření obcí za rok 2012 tak vykázalo oproti roku předcházejícímu vyšší rozpočtový přebytek.
A co rating přesně znamená? Je to hodnocení ekonomického stavu jednotlivých obcí. U každé obce se vyhodnocuje 20 finančních a 7 nefinančních vybraných ukazatelů. Nejvýznamnějšími z nich jsou zadluženost a saldo rozpočtu. Z těch nefinančních se vyhodnocuje např. infrastruktura obce či věková struktura jejích obyvatel. Ve finále analýzy se přiřazuje jeden ze sedmi ratingových stupňů:
- Kategorie A bez rizika
- Kategorie B+ téměř bez rizika
- Kategorie B velmi nízké riziko
- Kategorie B- nízké riziko
- Kategorie C+ střední riziko
- Kategorie C vyšší riziko
- Kategorie C- vysoké riziko
Dle Pavla Fingera, člena představenstva společnosti CRIF, se právě v roce 2012 zvýšil počet obcí s ratingovým stupněm A, a naopak se snížil počet obcí se stupněm C– . Vypovídá to o tom, že představitelé obcí se dokázali vyrovnat s dlouhotrvajícími výkyvy v příjmech a přizpůsobili jim své rozpočtové výdaje (není ale zahrnuta Praha).
Co se týká obcí, které postihli letošní povodně, z hlediska ratingové analýzy jsou na tom finančně dobře a jsou připraveny financovat revitalizaci po ničivých povodních. Zhruba 13% obcí se ale kvůli povodním dostala na stupeň C až C–.
Z hlediska velikostních kategorií obcí nejlepších výsledků (tedy největších rozpočtových přebytků) dosáhly ty nejmenší a hned po nich obce největší, jak to obvykle bývá. Dle vedoucí analytického oddělení CRIF Věra Kameníčkové k tomu dochází z důvodu, že malé obce mohou lépe odhadnout výsledek svého hospodaření v porovnání schváleného a skutečného salda rozpočtu. Své výdaje celkově obce snížily o 14,8%.
Za zmíněné velké snížení celkových příjmů může především pokles dotací – razantně poklesl jejich meziroční objem, a to až o 28,8 mld. Kč.
Analýza zadlužení ukázala, že nejvíce se zadlužovala velká města – především Ostrava, Brno a Plzeň. V součtu jim narostl dluh o 2,8 mld. Kč. Jediným městem, které dlouhodobě hospodaří bez dluhu, jsou Teplice.
Na závěr je důležité se zmínit o změně rozpočtového určení daní. Po jeho obměně by měly ze sdílených daní v přepočtu na obyvatele stále nejvíce získat největší obce, avšak jejich odstup od průměru se výrazně snížil a ve srovnání s úpravou platnou do konce loňského roku získají méně. Nejmenší obce, které jsou v pořadí druhé, by měly dostat 9450 Kč na obyvatele a od největších obcí je tak dělí 3000 Kč na obyvatele. Nad hranici 9 tisíc korun na obyvatele se dostaly i další kategorie obcí. Výsledné hodnoty však závisejí na tom, do jaké míry se naplní předpoklady daňových výnosů v rozpočtu na letošní rok.