Zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (ZŘS), je účinný od 1. 1. 2014. Podle tohoto zákona budou soudy projednávat a rozhodovat právní věci, které jsou v tomto zákoně stanoveny. Vedle zákona o zvláštních řízeních soudních platí ještě další zákon, občanský soudní řád, takže podle ustanovení § 1 odst. 2 ZŘS je uveden odkaz na občanský soudní řád takto: cit.: „Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.“ Soudní řízení se tedy rozděluje do dvou zákonů: soudní řízení sporná a soudní řízení nesporná.
Legislativní změna je (podle Důvodové zprávy) podmíněna čtyřmi hlavními důvody, které zároveň vystupují jako čtyři nosné pilíře navrhované změny.
Těmito pilíři jsou:
I. Rekodifikace soukromého práva
II. Věcné důvody rozdílnosti řízení
III. Historické souvislosti
IV. Komparace s vybranými státy evropského prostoru
Stručně o předmětu řízení, věcné a místní příslušnosti
Předně nás bude zajímat, co bude předmětem řízení tohoto zákona. To vyjadřuje ustanovení § 2 (Řízení upravená tímto zákonem) ZŘS takto: Cit. A) o podpůrných opatřeních a ve věcech svéprávnosti, b) ve věcech nezvěstnosti a smrti, c) o přivolení k zásahu do integrity, d) ve věcech přípustnosti převzetí nebo držení v ústavech, e) o některých otázkách týkajících se právnických osob a svěřenského fondu, f) o pozůstalosti, g) o úschovách, h) o umoření listin, i) ve věcech kapitálového trhu, j) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, k) o nahrazení souhlasu zástupce samosprávné komory k seznámení se s obsahem listin, l) o plnění povinností z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva, m) ve věcech voleb zaměstnanců, n) o soudním prodeji zástavy, o) o zákazu výkonu práv spojených s účastnickými cennými papíry, p) ve věcech manželských a partnerských, q) ve věci ochrany proti domácímu násilí, r) o určení a popření rodičovství, s) ve věcech osvojení, t) ve věcech péče soudu o nezletilé, u) v některých věcech výkonu rozhodnutí.
Věcná příslušnost soudu je důležitá informace
V ustanovení § 3 ZŘS je důležitá informace pro budoucí účastníky řízení o tom, který soud je příslušný, tedy, jasněji řešeno, kam pošlou nebo odnesou svůj návrh na soudní řízení. Okresní soudy rozhodují v řízeních v prvním stupni, pokud ovšem zákon nestanoví jinak. Ale Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně v následujících případech: a) ve statusových věcech právnických osob, včetně jejich zrušení a likvidace, jmenování a odvolávání členů jejich orgánů nebo likvidátora, přeměn a otázek statusu veřejné prospěšnosti, b) ve věcech opatrovnictví právnických osob, c) o úschovách za účelem splnění dluhu poskytnout dorovnání protiplnění nebo náhradu škody více osobám na základě rozhodnutí soudu podle zákona o obchodních korporacích nebo zákona o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „povinná úschova“), d) ve věcech kapitálového trhu, e) o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže, f) o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory nebo Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin.
Nelu
Důvodová zpráva odůvodňuje vznik ZŘS jako snahu o komplexní rekodifikaci a naplnění požadavku nezbytné harmonizace základního procesního předpisu upravujícího řízení před civilními soudy v soukromoprávních věcech, kterým je zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť především nový občanský zákoník uceleně zavádí zcela nové hmotněprávní instituty a již zavedené instituty různým způsobem modifikuje. Na takto ucelenou podobu hmotného práva je třeba efektivně navázat příslušnou procesní úpravou. Kodexy soukromého práva a občanský soudní řád jsou komplementární, to znamená, že se vzájemně doplňují, a nelze tedy připustit, aby ve výsledku došlo k věcné či terminologické neshodě, resp. aby procesní úprava nepostačovala k ochraně těch subjektivních práv, která mohou na podkladě nové soukromoprávní úpravy vzniknout. Uvedenou problematiku lze shrnout tak, že základní procesní předpis, kterým je občanský soudní řád, musí být procesní reflexí pozitivního civilního práva hmotného a obsahovat všechny instituty umožňující soudní ochranu subjektivních práv a povinností soukromoprávními normami upravené.
Závěr
Tímto zákonem nepadá občanský soudní řád do neplatnosti, ale zákonodárce rozdělil do dvou zákonů řízení sporná a nesporná. První zákon (občanský soudní řád) bude upravovat pouze řízení sporná. Ve sporném řízení jsou využitelné instituty hlavní intervence, vedlejší intervence, společenství účastníků, přistoupení účastníka nebo záměny účastníka, naproti tomu v nesporném řízení, které budou probíhat podle ZŘS, jsou tyto instituty nepřípustné.