Jeden z předchozích čloánků na naši stránce pojednával o tom, že by vláda chtěla efektivnější veřejnou správu. Ve středu by mělo dojít k dalšímu jednání na podobné téma, tentokrát o hospodárnosti ve veřejné správě – ta se projedná v rámci probírání návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Z návrhu zákona především vyplývá, že veřejné instituce budou muset dodržet přísnější pravidla hospodaření. Zavádí se nová fiskální pravidla pro sektor veřejných institucí, a to včetně rozpočtové odpovědnosti pro územní samosprávné celky. Pokud by se zákon schválil a vešel následně v účinnost, musely by veřejné instituce nově pro přípravu svého rozpočtu využít makroekonomickou a fiskální prognózu ministerstva financí. Její součástí by byla i prognóza celkových příjmů veřejných institucí.
Součástí návrhu je i pravidlo pro stanovení celkových výdajů veřejných institucí, které dále stanovuje zásady hospodaření územního samosprávného celku a sankce za jejich porušení. Mimo jiné návrh zákona upravuje i působnost Národní rozpočtové rady, kterou vnímá jako funkční, finančně a personálně nezávislou instituci, která má za úkol monitorovat a následně vyhodnocovat plnění fiskálních cílů vlády.
A jaké by byly další povinnosti veřejných institucí v případě schválení návrhu zákona? Především včas a otevřeně poskytovat veřejnosti veškeré informace o svém hospodaření. Ministerstvo financí by jako reakci na poskytnuté informace uvedlo informaci v návrhu státního rozpočtu týkající se vlivu veřejných institucí na dluh celého jejich sektoru.
Premiér v demisi Petr Nečas, uvedl, že: „Nemůže nastat situace, že by stát šetřil a obce a kraje by se zadlužovaly“. Toto tvrzení je logické, ale jen zavedení zákona do praxe nám ukáže, zda byl jeho návrh užitečný, či nikoli. Nicméně nutno dodat, že touto otázkou se bude zabývat nějaký nový premiér, který samozřejmě může mít jiný názor na tuto situaci.