V roce 2016 přinese nový zákon o účetnictví nový pravidla. V dnešním článku si můžete přečíst informace o tom, jaké úlevy zákon přinese malým a středním podnikům. Vrací se i jednoduché účetnictví a zavede se nová kategorizace účetních jednotek.
Jedním ze záměrů Evropské komise je uznat ústřední úlohu malých a středních podniků, „zkvalitnit celkový přístup k podnikání a zakotvit do tvorby politiky, a to od regulace až po veřejnou službu, zásadu zelenou malým a středním podnikům v rámci hospodářství Evropské unie. Cílem Strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst je snížit administrativní zátěž". Účetních jednotek se týká rozlišení podniků na mikro, malé, střední a velké podniky. Toto rozlišení je podstatné z hlediska toho, že například mikro a malé podniky budou osvobozeny od povinnosti zveřejňování výkazu zisku a ztráty. Velké podniky naopak tuto povinnost budou mít. Začlenění účetní jednotky do dané kategorie bude závislé na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených kategorií. Těmito kategoriemi je hodnota aktiv, čistý obrat a průměrný počet zaměstnanců k rozvahovému dni.
Za mikropodnik se bude považovat ta účetní jednotka, která k rozvahovému dni nepřekročí alespoň dvě z hraničních hodnot. Jednou z těchto hraničních hodnot jsou aktiva do 9 milionů korun, dále roční úhrn čistého obratu do 18 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období do 10.
Malý podnik bude taková účetní jednotka, která bude mít aktiva do 100 milionů korun, roční úhrn čistého obratu do 200 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců do 50 za podmínky nepřekročení dvou hraničních hodnot.
Za střední podnik bude považována firma, která bude mít aktiva do 500 milionů korun, roční úhrn čistého obratu do jedné miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců do 250.
Poslední kategorií je velký podnik, za který bude považován ten, který překročí alespoň dvě hraniční hodnoty uvedené u středního podniku. Za veřejný podnik se bude dále považovat subjekt veřejného zájmu či vybraná účetní jednotka. Do subjektů veřejného zájmu budou automaticky spadat banky, pojišťovny, penzijní společnosti či zdravotní pojišťovny. Dále do subjektu veřejného zájmu budou spadat organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace.