Vyhláška č. 500/2002 Sb. od roku 2014 nově definuje technické hodnocení dlouhodobého majetku. Novela účetní vyhlášky naznačuje, že pojetí technického zhodnocení majetku v účetnictví se může lišit od daňového přístupu. Tato definice se od formulace v zákoně o daních z příjmů neliší, rozdíl je jen v limitu, který určuje, kdy se jedná již o technické zhodnocení. Oproti minulému roku je hlavní změnou účetní sjednocení hodnotového kritéria pro stanovení dlouhodobého majetku.
Z novely plyne následující:
- Náklady na zásahy do majetku se vykazují (při splnění dalších podmínek) jako technické zhodnocení majetku v případě, kdy dosáhnou ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku u dlouhodobého nehmotného majetku a u samostatné hmotné movité věci, popř. jejich souborů.
- U staveb se vykazují jako technické zhodnocení, pokud dosáhnou vynaložené náklady významné hodnoty ve vztahu k pořizovací ceně.
Hranice u hmotného majetku je pro stanovení technického zhodnocení shodná s hranicí, kterou účetní jednotka používá pro stanovení samotného majetku. Účetní jednotka si může stanovit limit ocenění dlouhodobého majetku shodný se zákonem o daních z příjmů, tedy 40 000 Kč. Pro technické zhodnocení bude limit stejný.
Pro nehmotný majetek zákon o daních z příjmů určuje hranici pro zařazení do majetku 60 000 Kč, pro technické zhodnocení avšak jenom 40 000 Kč. Účetní a daňové odpisy v tomto případě budou odlišné.
V případě, že si firma zvolí limit pro dlouhodobý nehmotný majetek 60.000 Kč, bude také technické zhodnocení v hodnotě do 60.000 Kč účtováno do nákladů. Z daňového hlediska ale náklady na technické zhodnocení převyšující 40.000 Kč nebudou daňově uznatelné a budou zvyšovat vstupní cenu daného majetku (účetní vstupní cena však zůstane původní). Do daňových nákladů se tedy dostanou až formou daňových odpisů.
Pokud si účetní jednotka zvolí limit pro dlouhodobý majetek 40 000 Kč, budou daňové a účetní odpisy tohoto majetku shodné. Firma v tomto případě bude dlouhodobý majetek nad 40 000 Kč odepisovat, přestože zákon o daních z příjmů by umožňoval jednorázové účtování do daňových nákladů.