Předmět zajištění
NOZ stanoví, že se zajišťuje dluh a nikoliv pohledávka. Na rozdíl od původního znění z občanského a ObchZ, NOZ s těmi pojmy zachází obezřetně. Například v ustanovení § 1212 odst. 1 NOZ je stanoveno, že „smluvní strany sjednají, o jaký dluh je zástavní právo zřízeno“, a tak podle NOZ bude vždy zajištěn dlužníkův dluh, nikoliv pohledávka věřitele.
Zajištění a utvrzení dluhu
Nově se rozlišuje mezi zajištěním a utvrzením dluhu. V případě nesplnění nezajištěného dluhu může vyvstat otázka, že se může věřitel uspokojit na zajištěném majetku.
Pokud jde o zajištění dluhu, pak je věřiteli dána možnost uspokojit svou pohledávku přednostně z jiného, pro tento účel zajištěného, majetku, v případě utvrzení dluhu věřitel tuto možnost nemá.
NOZ zařazuje mezi zajišťovací instituty následující:
- zástavní právo,
- zadržovací právo,
- ručení,
- finanční záruku,
- zajišťovací převod práva,
- dohodu o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů.
NOZ zařazuje mezi instituty utvrzovací:
- smluvní pokutu,
- uznání dluhu.
Podle ustanovení § 1933 odst. 1 NOZ platí, že „pokud je dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného dluhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejdříve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka upomenul, a pokud věřitel dlužníka o splnění závazku neupomenul, pak se započte závazek nejméně zajištěný. A tak se projevuje zřetelně rozdíl mezi zajištěním a utvrzením dluhu.
NOZ zachoval princip současného ObčZ v ohledu, že dluh utvrzený uznáním dluhu (§ 2053 NOZ) se promlčí za deset let ode dne, kdy k uznání došlo, a je-li v uznání určena doba ke splnění, promlčí se právo věřitele na splnění tohoto dluhu za deset let od posledního dne určené doby.
Stručná charakteristika zajištění závazků podle NOZ
Zástavní právo se užívá při zajištění dluhu a věřiteli vznikne oprávnění, pokud dlužník nesplní dluh řádně a včas. Uspokojí se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše. A pokud není výše ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. Zástavou je věc, se kterou je možné obchodovat. Ustanovení § 1310 odst. 1 stanoví, že lze zástavní právo zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo v budoucnu, a pokud je taková věc zapsána ve veřejném seznamu (nebo v rejstříku zástav), zapíše se k ní zástavní právo tehdy, pokud s tím vlastník věci souhlasí. To platí v souladu ustanovením § 1311 odst. 2.
Podzástavní právo vzniká zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právo, kdy zástavní dlužník není k zastavení pohledávky potřebný, a podzástavní právo vůči dlužníku nabývá účinků podle § 1391 odst. 1 písm. a) a b).
Zadržovací právo slouží v případě, že ten, kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, ji může zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, které by jinak věc měl vydat.
Zajišťovací převod práva vzniká smlouvou o zajišťovacím převodu práva a dlužník nebo třetí osoba zajišťuje dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo.
Pojem jistota podle NOZ nepatří k speciálním zajišťovacím prostředkům. Jistotu tak lze poskytnout zřízením zástavního práva nebo způsobilým ručitelem. Podle NOZ lze dát jistotu nejen věřiteli, ale i třetí osobě, která bude jistotu spravovat ve prospěch věřitele. NOZ také rozpracovává hodnotu, do které je věc způsobilá být dostatečnou jistotou – do dvou třetin obvyklé ceny, cenný papír s bezpečným výnosem do dvou třetin obvyklé ceny a vklad v bankách do výše pojištění.
Smluvní pokuta (§ 2048 až 2052) slouží k tomu, že pro případ porušení smluvené povinnosti si smluvní strany smluví smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
Ručení je v rámci NOZ upraveno v části čtvrté, v dílu s názvem „Zajištění a utvrzení dluhu“. Nová úprava rušení v NOZ rozlišuje mezi instituty sloužícími k zajištění dluhu a instituty sloužícími k utvrzení dluhu.
Bankovní záruka v NOZ je nyní zvláštním označením finanční záruky. Jejím výstavcem je banka, zahraniční banka, spořitelní nebo úvěrní družstvo. Okruh výstavců NOZ nijak neomezuje. Nově může být finanční záruka použita místo ručení. Pojem dluh, jak je upraven v NOZ, se netýká finanční záruky. Bankovní záruka musí mít, jak je tomu v ObchZ, písemnou formu, a to jak pro záruční listinu, tak i pro výzvu výstavci k plnění ze záruky.