Ustanovení o prokuře jsou do občanského zákoníku zařazena jako zvláštní ustanovení o plné moci. Ze zákona se vychází z úpravy v § 14 neplatného obchodního zákoníku s některými dílčími změnami.
Zařazení úpravy do nového občanského zákoníku
Ustanovení o prokuře jsou do občanského zákoníku zařazena jako zvláštní ustanovení o plné moci. Ze zákona se vychází z úpravy v § 14 neplatného obchodního zákoníku s některými dílčími změnami. Zařazení úpravy prokury do občanského zákoníku sleduje přímou návaznost prokury jako zvláštního smluvního zastoupení na úpravu obecnou, což usnadňuje výklad příslušných ustanovení. Rovněž se bere v úvahu, že jsou do občanského zákoníku zařazena i základní ustanovení o podnikatelích.
Udělení prokury
Prokuru může udělit jen podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku a že prokurista může jménem podnikatele právně jednat ve všech záležitostech, k nimž při provozu obchodního závodu běžně dochází, vyjma zcizování nebo zatěžování nemovitých věcí; k takovým právním jednáním se vyžaduje zvláštní zmocnění.
Prokura pro pobočku
Má-li podnikatel obchodní závod s jednou nebo více pobočkami nebo má-li více obchodních závodů, může udělit prokuru i jen pro určitou pobočku nebo pro určitý závod. Požadavek písemné formy prokury vyplývá již z obecného ustanovení o plných mocích, podle kterého je písemné formy pro plnou moc zapotřebí i v případech, kdy se zmocnění netýká jen určitého právního jednání nebo kdy se týká takových právních jednání, pro něž se vyžaduje písemná forma. I pro vznik prokury se vyžaduje, obdobně jako u jiných smluvních zastoupení, především uzavření zmocňovací smlouvy; pro ni se ani zde zvláštní forma nevyžaduje. Dostatečný je předpis písemné formy pro plnou moc, a tedy i pro prokuru.
Výkon funkce prokuristy
U prokuristy je vyžadován osobní výkon funkce. Zákonný požadavek, aby prokurista vykonával svou funkci s péčí řádného hospodáře, odráží význam právního i faktického postavení prokuristy v podniku. Jde však o pravidlo dotýkající se výlučně vzájemných oprávnění a povinností podnikatele a prokuristy, tudíž je dispozitivní. Navržená úprava tedy nevylučuje, aby si strany ujednaly něco jiného. Při výkonu zástupčích práv založených udělením prokury jde o vztah důvěry podnikatele k prokuristovi. Proto se stanoví, že prokurista není oprávněn přenést prokuru na jiného ani udělit další prokuru.
Účinnost prokury
Právní úprava nespojuje účinnost udělení prokury s jejím zápisem do obchodního rejstříku. Podle občanského zákoníku se tedy prokura stává účinnou již udělením. Tím se nemíní zasahovat do právního pravidla, podle něhož musí být prokura zapsána do obchodního rejstříku s účinky publicity. Dokud nebude prokura do obchodního rejstříku zapsána, je dobrá víra třetích osob dostatečně chráněna ustanovením § 444. Je zachováno právní pravidlo, podle něhož způsobilost být prokuristou nemají právnické osoby. Právní úprava volí řešení ve formě výslovného zákazu - shodně s koncepcí § 1 - nikoli ve formě zákonného dovolení udělit prokuru fyzické osobě.
Zánik prokury
O zániku prokury se stanoví jen doplňující ustanovení k obecné úpravě zániku smluvního zastoupení. Dále se stanoví, že prokura zaniká i v případě převodu nebo pachtu závodu nebo pobočky, pro které byla prokura udělena. Pokud jde o případ smrti podnikatele, zachovává se dosavadní právní pravidlo, že prokura trvá i po smrti podnikatele.