V návaznosti na situaci aktuálně realizujeme pouze online vzdělávání, prezenční školení se nekonají. Účastníky přihlášené na prezenční akce postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Pobočný spolek

Právní úprava
Právní úprava pobočných spolků je v ustanovení § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový) s účinností od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ).

Pojem pobočného spolku 
Pobočné spolky lze vnímat podobně jako pobočky obchodních společností. Jsou totiž stejně, jako pobočky obchodních společností samostatně organizované a pro mateřskou organizaci plní určité úkoly, z nichž je možné specifikovat např. činnost pro určité území, nebo činnost v určité oblasti zájmu a jiné činnosti podle potřeb a záměrů. Z právního pohledu je na první pohled však patrné, že se pobočné spolky liší od poboček obchodních společností, a to svou právní osobností. Zatímco pobočky obchodních společností jsou objektem práva, takže nemohou nabývat práva a povinnosti, pobočné spolky jsou subjektem práva, tedy mohou nabývat práva a povinnosti.

Jakou roli pobočný spolek zaujímá v právu?
Pobočný spolek je, jak vyplývá, se shora uvedeného, subjektem: na jedné straně je součástí hlavního spolku, který jakoby tvoří širší celek a z druhé strany je, jak lze dovodit, svébytnou právnickou osobou. Už z prvního dojmu může vzniknout obava, že z takového postavení může docházet ke střetům, ale zákon na tuto možnost pamatuje tak, že jeho samostatnost výrazně omezuje, a to následujícím způsobem:

  1. způsobilost k právnímu jednání
    Způsobilost k právnímu jednání má pobočný spolek jen do té míry, kterou připustí stanovy hlavního spolku, což je upraveno v ustanovení § 228, odst 1 doslovně takto:

    Cit. (1) Právní osobnost pobočného spolku se odvozuje od právní osobnosti hlavního spolku. Pobočný spolek může mít práva a povinnosti a nabývat je v rozsahu určeného stanovami hlavního spolku a zapsaném ve veřejném rejstříku.

    Omezení mohou být nejrůznějšího druhu a hranicí těchto omezení mohou být obecná pravidla ochrany práv třech osob dále například zneužitá práva, zákaz porušení dobrých mravů a jiná.

  2. podmíněná existence pobočných spolků
    Pobočné spolky, jak je uvedeno v zákoně, mohou existovat jen do té doby, dokud existuje hlavní spolek, tedy existence pobočného spolku je závislá na existenci a době trvání hlavního spolku, jak to upravuje ustanovení § 230 NOZ, který tuto situaci řeší následujícím způsobem:

    Cit. § 230 odst 1 Zrušením hlavního spolku se zrušuje i pobočný spolek.
                    odst. 2 Hlavní spolek nezanikne dříve, než zaniknou všechny pobočné spolky.

 

Založení pobočného spolku
Je důležité si uvědomit, že pobočný spolek nemůže vzniknout sám o sobě, ale možnost založit pobočný spolek musí vyplývat ze stanov hlavního spolku, jako to upravuje ustanovení § 219 NOZ takto:

Cit. Stanovy mohou založit pobočný spolek jako organizační jednotku spolku nebo určit, jakým způsobem pobočný spolek zakládá a který orgány rozhoduje o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku.

Proces vzniku pobočného spolku je dvoufázový, což znamená, že založení spolku je prvním krokem a druhým krokem je uskutečnění vzniku pobočného spolku zápisem do veřejného rejstříku – rejstříku spolků. Den zápisu je i dnem vzniku, jak stanoví § 229 odst 1. NOZ.

Cit. Odst. 1 Pobočný spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Povinně zveřejňované informace u pobočných spolků
Základní okruh povinně zveřejňovaných informací je stejný jako u ostatních právnických osob.

Princip oddělených majetkových sfér mezi hlavním a pobočným spolkem
Není vyloučeno, aby se hlavní spolek a pobočné spolky stali spoluvlastníky společné věci, nebo také solidárními dlužníky. Jinak – vztah pobočného spolku a hlavního spolku je vytvořen na principu oddělených majetkových oblastí, a tak souhrn majetku a dluhů, nebo-li jmění pobočného spolku není v žádném případě považován za pododdíl majetku hlavního spolku. Ve stanovách si však mohou dohodnout svou majetkovou provázanost.

Dluhy hlavního a pobočného spolku
Z ustanovení § 229 odst. 4, který doslovně zní:
Cit. Z právních jednání pobočného spolku vzniklých přede dnem jeho zápisu do veřejného rejstříku je hlavní spolek oprávněn a zavázán společně a nerozdílně s pobočným spolkem. Ode dne zápisu pobočného spolku do veřejného rejstříku ruší hlavní spolek za dluhy pobočného závadu v rozsahu určeném stanovami.

Zánik pobočného spolku
Stejně jako vznik pobočného spolku je i jeho zánik prováděn ve dvou krocích: Prvním krokem je jeho zrušení a k tomu může dojít z několika důvodů (viz např. § 168 a násl. NOZ).

Likvidace a výmaz pobočného spolku z veřejného rejstříku
V souvislosti se zrušením pobočného spolku je třeba také hovořit o jeho likvidaci, jak konečně uvádí i ustanovení § 187 a násl. NOZ. Ještě, než dojde k výmazu z veřejného rejstříku – spolkového rejstříku, musí dojít k vyrovnání všech dluhů. Rozdělení likvidačního zůstatku podle stanov a přechod celého likvidačního zůstatku na hlavní spolek. Výmazem pobočného spolku z veřejného rejstříku dojde k jeho zániku, jak uvádí ustanovení § 185 NOZ.