Někdy se nelze vyhnout situaci, kdy zaměstnanci způsobí zaměstnavateli nějakou škodu. Jaké jsou možnosti řešení? Jak by měl zaměstnavatel postupovat? Na tyto otázky by měl odpovědět dnešní článek.
Zákoník práce ukládá zaměstnancům povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku a aby se zaměstnanci bezdůvodně neobohacovali. V případě, že k tomu zaměstnanci nemají vytvořeny potřebné pracovní podmínky, měli by se obrátit na vedoucího zaměstnance. Zaměstnanci jsou povinni upozornit vedoucího zaměstnance, i pokud hrozí vznik škody. Zaměstnanec je povinen zakročit proti hrozící škodě, jestliže mu v tom nebrání důležitá okolnost, nebo pokud by tím neohrozil sebe nebo ostatní zaměstnance.
Pokud tedy zaměstnanec k odvrácení škody zakročí a sám přitom nějakou škodu způsobí, tak za ni neodpovídá. Podmínkou je, že nebezpečí sám nevyvolal a postupoval při zákroku přiměřeně. Pokud zaměstnanec při této akci utrpí věcnou škodu, nebo účelně vynaloží nějaké náklady, musí mu je zaměstnavatel nahradit.
Dle zákoníku práce odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Porušení povinností při plnění pracovních úkolů je například porušení interních pracovních směrnic, pokynů zaměstnavatele a vedoucích zaměstnanců, pracovní smlouvy i jakékoliv porušení obecně závazného právního předpisu. K porušení nemusí dojít jen v místě výkonu práce, ale například i na služební cestě, nebo když zaměstnanec v rozporu s pokyny zaměstnavatele používá služební automobil.
Škodu lze objektivně vyjádřit peněžní hodnotou a zaměstnanec může vzniklou škodu napravit buď navrácením do původního stavu, nebo finanční kompenzací.
Se zaměstnancem lze uzavřít dohodu o odpovědnosti, v případě že zaměstnavatel přenechává zaměstnanci určité hodnoty, s nimiž je zaměstnanec oprávněn disponovat (např. hotovost, ceniny, zboží). Jedná se o tzv. odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách. Dohoda o odpovědnosti musí mít písemnou formu a může být uzavřena s osobou, která nejpozději v den podpisu dohody dosáhla osmnácti let. Zaměstnavatel pak nemusí prokazovat, že zaměstnanec škodu zavinil. Pokud se chce zaměstnanec zcela nebo zčásti zprostit své odpovědnosti, musí sám prokázat, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění (např. nahodilé události typu oheň apod.). V případě, že zaměstnavatel nevytvořil přiměřené pracovní podmínky, je taktéž zaměstnanec zproštěn odpovědnosti. Zaměstnanec odpovídající za schodek je povinen nahradit schodek v plné výši. Při společné odpovědnosti se jednotlivým zaměstnancům určí podíl náhrady podle poměru jejich hrubých výdělků. Výdělek jejich vedoucího zaměstnance a jeho zástupce se započítá ve dvojnásobné výši. Podíl náhrady jednotlivých zaměstnanců (s výjimkou vedoucího a jeho zástupce) nesmí přesáhnout částku průměrného měsíčního výdělku před vznikem škody.