Od 1. července vstoupila v platnost novela zákona o daních z příjmů, která sebou přináší mnoho změn. O některých si můžete přečíst v dnešním článku.
Zvýšení daňového zvýhodnění na děti
Daňové zvýhodnění na druhé dítě letos vzroste o 2 400 korun na 19 404 korun ročně a na třetí a další dítě o 3 600 korun na 24 204 korun ročně. Sleva na dani u jednoho dítěte zůstává stejná, tedy ve výši 13 404 korun ročně.
Sleva na invaliditu
Doposud byla možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného navázána na skutečnost, od kdy byl invalidní důchod vyplácen. Nově bude rozhodující skutečnost, od kdy byl/nebyl přiznán invalidní důchod.
Zpřísnění limitu pro získaní daňového bonusu
Od příštího roku se zpřísní podmínky pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti, příjmy z kapitálového majetku a příjmy z nájmu se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný splnit pro získání daňového bonusu. Daňový bonus se tedy již nebude moci uplatnit vůči příjmům z kapitálového majetku a příjmů z pronájmu.
Výdajové paušály
Novela zákona o daních z příjmů také snižuje limity výdajových paušálů živnostníků na polovinu. Výdaje stanovené paušálem se daly využít jen u příjmů do dvou miliónů korun, nyní se tento limit snižuje na jeden milion korun. Novela podnikatelům využívajícím výdajové paušály ovšem vrátila možnost znovu uplatňovat zvýhodnění na děti a manželku. Procentní sazby pro jednotlivé druhy podnikání se nemění.
Pro rok 2017 existuje možnost volby, zda poplatník využije výdajové limity platné před účinností novely a nebude už moci uplatnit slevy na manželku a dítě, či použije nové nižší limity a bude si moci uplatnit zmíněné slevy. V příštím roce si již vybrat nebude moci.
Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:
- 800 000 Kč u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného,
- 600 000 Kč u příjmů ze živnostenského podnikání,
- 300 000 Kč u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku,
- 400 000 Kč z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d ZDP a podle § 7 odst. 6 ZDP a
- 300 000 Kč u příjmů z nájmu podle § 9 odst. 1 ZDP.
Dochází k rozšíření okruhu živnostníků, kterým může po dohodě finanční úřad stanovit daň z příjmů paušální částkou. Nově ji budou moci uplatnit i živnostníci se zaměstnanci nebo ti, co podnikají při zaměstnání.
Srážková daň
Srážková daň se bude moci nově uplatnit u i příjmů tzv. malého rozsahu, tedy do 2 500 korun za kalendářní měsíc, pokud poplatník nepodepíše prohlášení k dani. Doposud se možnost použití daně vybírané srážkou mohla uplatnit jen o dohod o provedení práce, kdy odměna nesměla překročit 10 000 korun měsíčně.
Zavedení institutu nespolehlivé osoby
Novela v návaznosti na boj s daňovými úniky zavádí tzv. institut nespolehlivé osoby. Díky tomuto institutu by mělo dojít k zamezení tomu, aby nespolehlivé osoby účelově rušily registraci k DPH a následně ji znovu získaly. Finanční úřad tak bude moci postihnout osoby, které závažným způsobem porušují své povinnosti ke správci daně v oblasti daně z přidané hodnoty. V současné době je podle dat ministerstva financí evidováno celkem 9 530 nespolehlivých plátců DPH.
Žádost o vrácení přeplatku
Pokud podá poplatník daňové přiznání a současně s tím podá i žádost o vrácení přeplatku, bude se na tuto žádost hledět jako na podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Od té doby pak plyne lhůta 30 dnů pro vrácení přeplatku.
