Daňové odpisy hmotného majetku jsou nákladem podle § 24 odst. 2 písm. a) ZDP (zákon o daních z příjmů), proto není třeba prokazovat splnění obecné podmínky, tedy že to jsou náklady na dosažení zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Pro daňovou uplatnitelnost odpisů však musí být odpisován takový majetek, který je používán v souvislosti s takovou činností poplatníka, která je provozována za účelem dosahování zdanitelných příjmů.
Zákonem je stanoveno, že způsob odpisování v rámci možností nabízených ZDP stanoví odpisovatel majetku, a to pro každý nově pořízený a oceněný majetek, s výjimkou případů, kdy je nutno pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem. Způsob odpisování majetku nelze po celou dobu odpisování měnit. Další ustanovení určuje, že majetek se odpisuje nejvýše do vstupní ceny nebo do zvýšené vstupní ceny.
V rámci odpisů je třeba rozlišovat daňové a účetní odpisy. Účetní odpisy se řídí účetními předpisy a vycházejí ze skutečné životnosti majetku. Daňové odpisy se řídí ustanoveními zákona o daních z příjmů, která stanoví přesná pravidla pro jejich výpočet a uplatnění. Obecně se daňové odpisy neshodují s účetními. Rozdíl daňových a účetních odpisů se projevuje v daňovém přiznání.
Uplatnění odpisů není povinností poplatníka. Až na zákonem stanovené výjimky se může odpisování zahájit až v některém z následujících let po jeho pořízení. Stejně tak je možné odpisování přerušit. Přerušení odpisování může být pro poplatníka výhodné např. v případě, kdy by daňové odpisy způsobily tak nízký základ daně, že by již nebylo možno uplatnit položky snižující základ daně, které by nebylo možné v dalších letech uplatnit.
Daně
Obecně lze tvrdit, že daňově účinné jsou daně z majetku. Zákonná úprava daně jako daňově uznatelného nákladu je v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. Daňově uplatnitelné jsou daně z nemovitých věcí a z nabytí nemovitých věcí, pokud byly řádně zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky. Nutnost zaplacení daně pro daňovou uplatnitelnost je tedy pouze u daně z nemovitých věcí a z nabytí nemovitých věcí, u ostatních se dá očekávat daňová účinnost již okamžikem zaúčtování předpisu daně, tedy celá daň časově a věcně spadající do zdaňovacího období bude daňovým nákladem bez ohledu na uskutečnění výdaje.
Nutno zmínit ustanovení § 25 odst. 1 písm. s) ZDP, které jednoznačně daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí vylučuje z uplatnitelných nákladů.