V návaznosti na usnesení vlády rušíme všechna prezenční školení, která se konají do 3.11.2020. Již přihlášené účastníky postupně kontaktujeme.
INTEGRA CENTRUM s.r.o.
vzdělávací kurzy, školení, semináře

Kapitálové společnosti - S.R.O. - 7. díl: Orgány společnosti – Valná hromada

Pojednání o kapitálové společnosti – společnosti s ručením omezeným je rozděleno do 13. kapitol. Důvodem je rozsáhlá právní úprava v zákoně o obchodních korporacích a snahou je zpřehlednit zákonnou úpravu, která se však srovnává s dnes již neplatnou právní úpravou v obchodním zákoníku, tedy co bylo převzato a co změněno.

SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM
Kapitola 7.  Orgány společnosti – Valná hromada

Cit.: § 167
(1) Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni.
(2) Připouští-li společenská smlouva hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, musí být podmínky tohoto hlasování nebo rozhodování určeny tak, aby umožňovaly společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo, jinak se k hlasům odevzdaným takovým postupem ani k účasti takto hlasujících společníků nepřihlíží.
(3) Podmínky hlasování nebo rozhodování podle odstavce 2 určí společenská smlouva a vždy se uvedou v pozvánce na valnou hromadu nebo v návrhu rozhodnutí podle § 175; neobsahuje-li tyto podmínky společenská smlouva, určí je statutární orgán.
(4) Za hlasování na valné hromadě s využitím technických prostředků se považuje i hlasování takovým způsobem, že společníci odevzdají své hlasy písemně před konáním valné hromady (dále jen „korespondenční hlasování“).
§ 168
(1) Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách.
(2) Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce.
§ 169
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů.
(2) Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(3) Při posuzování schopnosti valné hromady se usnášet se nepřihlíží k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo.
§ 170
Valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.
§ 171
(1) Souhlas alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků se vyžaduje
a) k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy,
b) k rozhodnutí, jehož důsledkem se mění společenská smlouva,
c) k rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, a
d) k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací.
(2) K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, kterým se zasahuje do práv nebo povinností pouze některých společníků, se vyžaduje jejich souhlas. Zasahuje-li se změnou společenské smlouvy do práv a povinností všech společníků, vyžaduje se souhlas všech společníků.
§ 172
(1) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle § 171 odst. 1 a o dalších skutečnostech, jejichž účinky nastávají až zápisem do obchodního rejstříku, se osvědčuje veřejnou listinou.
(2) Obsahem veřejné listiny je také schválený text změny společenské smlouvy, je-li měněna, a jmenovité uvedení společníků, kteří pro změnu hlasovali.
§ 173
(1) Společník nevykonává hlasovací právo, jestliže
a) valná hromada rozhoduje o jeho nepeněžitém vkladu,
b) valná hromada rozhoduje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení soudem,
c) valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níž jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo
d) je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení.
(2) Zákaz výkonu hlasovacích práv neplatí v případě, že všichni společníci jednají ve shodě.
§ 174
(1) Neurčí-li společenská smlouva jinak, může společník nepřítomný na jednání valné hromady dodatečně písemně vykonat své hlasovací právo, a to nejdéle do 7 dnů ode dne konání valné hromady.
(2) Hlasuje-li společník postupem podle odstavce 1, platí, že byl při projednávání této záležitosti na valné hromadě přítomen.
(3) Ustanovení § 175 odst. 3 a § 177 se použijí obdobně.
Rozhodování per rollam
§ 175
(1) Nevyloučí-li společenská smlouva rozhodování mimo valnou hromadu (dále také jen „rozhodování per rollam“), zašle osoba oprávněná svolat valnou hromadu návrh rozhodnutí na adresu uvedenou v seznamu společníků nebo jiným způsobem určeným společenskou smlouvou.
(2) Návrh rozhodnutí obsahuje také
a) lhůtu pro doručení vyjádření společníka, určenou společenskou smlouvou, jinak 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu společníkovi,
b) podklady potřebné pro jeho přijetí a
c) další údaje, určí-li tak společenská smlouva.
(3) Vyžaduje-li tento zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, uvede se ve vyjádření společníka i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen.
§ 176
(1) Nedoručí-li společník ve lhůtě podle § 175 odst. 2 písm. a) osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.
(2) Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech společníků.
§ 177
Rozhodnutí podle § 175 a 176 včetně dne jeho přijetí oznámí společnost nebo osoba oprávněná svolat valnou hromadu všem společníkům bez zbytečného odkladu ode dne jeho přijetí.
 Kumulativní hlasování
§ 178
Určí-li tak společenská smlouva, volí se členové orgánů společnosti kumulativním hlasováním.
§ 179
(1) Pro účely kumulativního hlasování se počet hlasů společníka zjistí tak, že počet hlasů, jimiž společník nakládá na valné hromadě, se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti. Jestliže se volí jednatelé i členové dozorčí rady, byla-li zřízena, zjišťuje se pro účely kumulativního hlasování počet hlasů společníka pro každý orgán odděleně.
(2) Při kumulativním hlasování je společník oprávněn použít všechny hlasy, se kterými nakládá, nebo jejich libovolný počet jen pro určitou osobu nebo pro určité osoby.
(3) Při kumulativním hlasování se na valné hromadě hlasuje o každém členu orgánu samostatně. Při kumulativním hlasování se odevzdávají pouze hlasy pro volbu určité osoby nebo osob.
(4) Má-li být odvolán člen orgánu společnosti zvolený kumulativním hlasováním, lze ho odvolat jen se souhlasem většiny těch členů, kteří hlasovali pro jeho zvolení, nebo jejich právních nástupců; to neplatí, porušil-li tento člen orgánu společnosti závažně své povinnosti.
§ 180
(1) Při kumulativním hlasování jsou zvoleny ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů společníků přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování.
(2) Získá-li více osob stejný počet hlasů, hlasuje se o těchto osobách znovu. Pokud mají i při opakovaném hlasování stejný počet hlasů, rozhodne los.
(3) V zápisu z valné hromady musí být uvedeno, kolika hlasy bylo hlasováno pro volbu nebo odvolání každé navrhované osoby a jmenný seznam těch, kteří tak hlasovali.
Svolání valné hromady
§ 181
(1) Valnou hromadu svolává jednatel alespoň jednou za účetní období, ledaže tento zákon nebo společenská smlouva určí, že valná hromada má být svolána častěji.
(2) Řádnou účetní závěrku projedná valná hromada nejpozději do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.
§ 182
Jednatel svolá jednání valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že společnosti hrozí úpadek podle jiného právního předpisu, nebo z jiných vážných důvodů, zejména je-li ohrožen cíl sledovaný společností, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti nebo přijetí jiného vhodného opatření, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
§ 183
V případě, že společnost nemá jednatele nebo jednatel dlouhodobě neplní své povinnosti, svolá valnou hromadu kterýkoliv společník. Vyžadují-li to zájmy společnosti, svolá valnou hromadu dozorčí rada, je-li zřízena.
§ 184
(1) Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je i návrh usnesení valné hromady.
(2) Pozvánka se zašle na adresu společníka uvedenou v seznamu společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(3) Společník se může vzdát práva na včasné a řádné svolání valné hromady podle odstavce 1 písemným prohlášením s úředně ověřeným podpisem nebo ústním prohlášením učiněným na valné hromadě. Prohlášení na valné hromadě se uvede v zápisu o jednání valné hromady. Osvědčuje-li se rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou, uvede se prohlášení v této veřejné listině. Prohlášení má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli podílu tohoto společníka.
(4) Jednatel se vždy účastní valné hromady.
§ 185
Záležitosti neuvedené v pozvánce lze projednat jen tehdy, jsou-li přítomni a souhlasí-li s jejich projednáním všichni společníci.
§ 186
Doba a místo jednání valné hromady nesmí nepřiměřeně omezovat právo společníka účastnit se valné hromady.
§ 187
(1) Společník nebo společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 10 % základního kapitálu nebo 10% podíl na hlasovacích právech (dále jen „kvalifikovaný společník“), mohou požádat jednatele, aby svolal valnou hromadu k projednání jimi navržených záležitostí.
(2) Jestliže valná hromada není svolána do 1 měsíce ode dne doručení žádosti a nekoná se v přiměřené lhůtě, je ji kvalifikovaný společník oprávněn svolat sám; ustanovení § 184 až 186 se použijí obdobně. Náklady spojené se svoláním valné hromady nese společnost, ledaže bylo svolání zjevně neopodstatněné.
Průběh valné hromady
§ 188
(1) Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele; do doby zvolení předsedy a v případě, že předseda zvolen nebyl, řídí valnou hromadu její svolavatel. Nebyl-li zvolen zapisovatel, určí jej svolavatel valné hromady.
(2) Přítomné společníky zapíše společnost do listiny přítomných s uvedením jména a sídla nebo bydliště společníka, popřípadě i jména a bydliště nebo sídla jeho zástupce a počtu hlasů, se kterými tento společník na valné hromadě nakládá. Ustanovení § 413 odst. 2 a 3 se použije obdobně.
(3) Zapisovatel vyhotoví zápis z jednání valné hromady do 15 dnů ode dne jejího ukončení a bez zbytečného odkladu ho na náklady společnosti zašle všem společníkům; zápis podepisuje předseda valné hromady nebo svolavatel, nebyl-li předseda zvolen, a zapisovatel.
§ 189
(1) Zápis obsahuje
a) firmu a sídlo společnosti,
b) místo a dobu konání valné hromady,
c) jméno předsedy nebo svolavatele a zapisovatele,
d) rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledků hlasování,
e) případná odmítnutí jednatele poskytnout informace podle § 156 a
f) obsah protestu společníka, jednatele, popřípadě člena dozorčí rady, je-li zřízena, týkajícího se rozhodnutí valné hromady, jestliže o to protestující na valné hromadě požádá.
(2) K zápisu se přiloží předložené návrhy, prohlášení a listina přítomných.
§ 190
(1) Valná hromada rozhoduje usnesením.
(2) Do působnosti valné hromady patří
a) rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon, nedochází-li k ní na základě zákona,
b) rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
c) volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena,
d) volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,
e) schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,
f) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, určí-li tak společenská smlouva,
g) schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,
h) rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,
i) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
j) schválení smlouvy o tichém společenství,
k) schválení finanční asistence,
l) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,
m) rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,
n) rozhodování o změně druhu kmenového listu,
o) další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.
(3) Valná hromada si může vyhradit rozhodování případů, které podle tohoto zákona náleží do působnosti jiného orgánu společnosti.
§ 191
(1) Každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.
(2) Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy.
§ 192
(1) Nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.
(2) Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebyl-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit.
(3) Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl.
§ 193
(1) Neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů společnosti se mohou osoby podle § 191 dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady; ustanovení § 191 a 192 se použijí přiměřeně.
(2) Porušila-li společnost při svolání valné hromady nebo v jejím průběhu právo společníka závažným způsobem, má společník právo na přiměřené zadostiučinění podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího právo člena spolku na přiměřené zadostiučinění.

Co se týče nejvyššího orgánu, nedochází ke změně. Byla zapracována určitá část textu, kterou přináší transposice směrnice o výkonu přeshraničních hlasovacích práv, a to ačkoliv ta se týká pouze a.s. – důvod je v tom, že se využívá jen ta část textu směrnice, která je pro s.r.o. výhodnější a jejíž nevyužití by s.r.o. dostalo oproti a.s. do horšího postavení.

Způsoby hlasování na Valné hromadě a využití prostředků
To byl důvod k tomu, aby bylo upřesněno,  že rozhodování mimo valnou hromadu, tedy rozhodování per rollam, není totéž co hlasování na valné hromadě elektronickými prostředky nebo např. korespondenčně. Zákon obecně neomezuje možnosti jak na valné hromadě hlasovat, pouze předpokládá zjistitelnost přítomných.  Za přítomného se považuje i ten, kde není osobně přítomen, ale je přítomen např. pomocí technických prostředků.

Usnášeníschopnost Valné hromady, omezení hlasovacího práva
Valná hromada rozhoduje i nadále prostou většinou přítomných společníků s tím, že k usnášeníschopnosti je nutná účast většiny společníků. Výjimky pro 2/3 většinu jsou dány jednak zákonem a jednak je odkazováno na dispozitivnost společenské smlouvy. Omezení hlasovacího práva je převzato, včetně zákazu omezujících dohod.

Hlasování společníka mimo jednání valné hromady
Rozhodování per rollam
Společník může hlasovat také písemně mimo jednání valné hromady – tedy nikoliv dodatečně, ale přímo tak, že úmyslně na jednání valné hromady absentuje (rozhodování per rollam). Zákon tuto  připouští přímo a reaguje tak na obecné ustanovení občanského zákoníku. V daném případě je osoba oprávněná svolat jednání valné hromady (jednatel, dozorčí rada apod.) povinna zaslat všem společníkům rozhodnutí s lhůtou pro odpověď s veškerými relevantními listinami, které mají vliv na vytvoření si úsudku o rozhodnutí (smlouvy, výpisy z bankovních účtů, informace z obchodního rejstříku apod.), popř. dalšími údaji, určí-li tak společenská smlouva. Společník má prekluzivní lhůtu pro reakci a v případě mlčení platí, že nesouhlasí.

Udělení souhlasu ve formě veřejné listiny, hlasování různými způsoby
Zákon zachovává  povinnost udělení souhlasu ve formě veřejné listiny, je-li tato forma vyžadována pro rozhodnutí valné hromady. Většina se nepočítá podle obecných pravidel, ale počítá se ze všech společníků. To platí také pro případ, kdy společník hlasuje různými jinými způsoby, aniž by byl fyzicky na jednání přítomen (telefonicky, videokonferenčně apod.). To také obecně připouští občanský zákoník.  V tomto případě však musí zvolený způsob být natolik ověřitelný, aby ostatním společníkům byla osoba hlasujícího společníka zřejmá. Hlasující společník musí hlasovat osobně. Tento způsob hlasování může být společenskou smlouvou omezen nebo vyloučen. Záleží tedy na smlouvě, zda a jak toto hlasování připustí.

Kumulativní hlasování
Zákon také zavádí kumulativní hlasování. Připouští se, aby smlouva zavedla využitelnost pravidla, že se pro některé společníky, typicky menšinové, připustí využít tohoto hlasování, kdy jejich hlasy budou násobeny počtem osob, které mají být voleny. Zákon tak dává společnosti možnost zvýhodnit některé společníky, zejména menšinové, a dát jim vyšší vliv na složení statutárního nebo jiného orgánu.

Pravidla pro svolávání valné hromady
Stanovení pravidel pro (jak dobrovolné, tak povinné) svolávání valné hromady vychází z minulé právní úpravy.

Způsob svolání valné hromady a účasti společníků
Zákon umožňuje, aby bylo jednání valné hromady svoláno bez splnění požadavků tohoto zákona na svolání (a pouze těch) v případě, že s tím souhlasí všichni společníci. Zároveň je však stanoveno, že tito společníci se musí pro platnost případného rozhodnutí jednání valné hromady účastnit.

Průběh a záznam jednání
Beze změn zůstává také průběh a záznam samotného jednání valné hromady s tím, že změn dostála formulace působnosti tohoto orgánu.

Rozhodnutí s vlivem na změnu společenské smlouvy
Principiálně je sice zachováno minulé znění zákona, ale  s výjimkou ve věci  podle již neplatného ustanovení § 141 a změn společenské smlouvy. Důvodem je to,  že zákon změny společenské smlouvy uvádí výslovně jako jednu z kompetencí valné hromady a zároveň odlišuje např. jmenování jednatele či zrušení společnosti.
Ta rozhodnutí, která jsou v zákoně vymezena zvlášť, změnou společenské smlouvy nejsou, nicméně dopadá na ně povinnost zvláštní formy. Tím samozřejmě není dotčena možnost společníků změnit společenskou smlouvu zvláštní dohodou. Zachována zůstává možnost atrahování (pozn.vztáhnout na sebe příslušnost o něčem rozhodnout) si působnosti jiného orgánu valnou hromadou s tím, že toto se dotýká také obchodního vedení. S ohledem na smíšenou povahu s.r.o. je namístě umožnit společníkům, aby měli možnost ovlivňovat faktický chod společnosti. Vzhledem ke střetu odpovědnosti mezi jednatelem a společníkem se však nestanoví, že by společník mohl úkolovat jednatele přímo. Musí jít vždy o příkaz či pokyn valné hromady.

Právo na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady
Právo na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zůstává v souladu s minulou právní úpravou zachováno. Zákon pouze vymezuje aktivně legitimované osoby s tím, že ve zbytku se odkazuje na obecnou úpravu občanského zákoníku (toto právo přiznáno jen společníkům a orgánům společnosti).

Protest
V rámci neplatnosti se uplatní to, co zákon zavedl jako náležitost každého zápisu usnesení valné hromady kapitálové společnosti – totiž protest. Ten sice není něčím úplně novým, ale dává se mu jiný obsah. Pokud si účastník valné hromady nenechá do zápisu zapsat protest, pak se nemůže z důvodu, který měl jinak protestovat, dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady, jedině kdyby protest nebyl zapsán chybou zapisovatele, případně se důvody pro protest objevily později. V tomto se sleduje vigilantibus iura (zanedbávaná práva po čase buď zanikají, nebo se stávají nevymahatelnými), a tedy vyšší tlak na samotné účastníky valné hromady. Zároveň se zvyšuje bezpečnost vztahů, kdy bude vyšší jistota ohledně platnosti nebo neplatnosti usnesení valné hromady.

Důkazní břemeno pro případ sporu nese obchodní společnost, a to podle obecných ustanovení o obchodních korporacích, která se použijí i zde.