Pokud je zaměstnanec nemocen, během pracovní neschopnosti čerpá nejdříve náhradu mzdy, kterou jim vyplácí jejich zaměstnavatel. Nárok na náhradu mzdy může mít zaměstnanec pouze za dny, které jsou pro něj během prvních 14 dní pracovní neschopnosti pracovními dny. Za první tři takové dny ovšem náhrada mzdy, platu či odměny nebude příslušet. Od 15. dne již zaměstnanec čerpá nemocenskou od České správy sociálního zabezpečení.
Náhrada mzdy nebo platu je vyplácena ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel ji musí zaměstnanci vyplatit v nejbližším pravidelném termínu výplaty.
Pro úpravu průměrného výdělku se využívají redukční hranice, které jsou stanoveny v zákoně o nemocenském pojištění. Redukční hranice jsou každoročně odvozovány ze všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění. Poté se redukční hranice vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru.
Dále se částka první redukční hranice započítává z průměrného hodinového výdělku ve výši 90 %. Z rozdílu částky druhé a první redukční hranice se započítává 60 % průměrného hodinového výdělku a z rozdílu třetí a druhé redukční hranice se započítává 30 % průměrného hodinového výdělku. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Posledním krokem je vypočtení hodinové náhrady mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku náležícího od čtvrtého pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti.
Jako každý rok se redukční hranice pro nemocenské zvýší. Nemocní tak dostanou v prvních čtrnácti dnech větší náhradu mzdy.
Výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2015 je stanovena (viz sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 214/2014 Sb.):
- první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 888 Kč,
- druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1 331 Kč,
- třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2 662 Kč.