V souvislosti s novým občanským zákoníkem přicházejí i novinky zasahující do dědictví. O některých z nich může číst dále.
Nově může zůstavitel kromě závěti využít k rozdělení svého majetku dědickou smlouvu. Rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou lze spatřit především v tom, že závěť je pouze jednostranným aktem závislý výhradně na zůstaviteli a dědická smlouva se uzavírá přímo s dědicem. Zůstavitel nemůže dědickou smlouvu jednostranně zrušit (u závěti může), což je výhodou pro dědice. Dědická smlouva může být také způsobem, jak může zůstavitel od dědice získat nějakou protihodnotu ještě za jeho života (je například možné se dohodnout, že zůstavitel odkáže dědici svůj dům, když se o nemovitost bude starat ještě za života zůstavitele a nechá ho zde dědic dožít).
Podle nového občanského zákoník nelze ovšem uzavřít dědickou smlouvu na celý majetek. Alespoň jedna čtvrtina musí zůstat volná, aby s ní zůstavitel mohl dále volně nakládat.
Druhou novou možností týkající se rozdělení majetku je takzvané dědictví s podmínkami. Zůstavitel si tedy může ve své závěti klást nějaké podmínky, které bude muset dědic splnit. V současné době je možné uvést ve své závěti nějaká přání, ale dědice nenutí nic k tomu, aby je splnil. V novém roce by mělo přibýt možností, jak ovlivnit osud svého majetku i po smrti. Podmínkou například může být to, že určitá osoba bude dědit až po úspěšném ukončení vysokoškolského studia nebo až opraví zůstaviteli dům. Jestliže dědic nesplní konkrétní podmínku, ztrácí nárok na dědictví.
Novinkou je i tzv. odkaz. Odkazovník se nestává dědicem a s odkazovaným majetkem nemusí přijmout případné dluhy zůstavitele (neplatí na něj princip univerzálního dědického nástupnictví). Odkazovník tedy získává pouze práva, nikoli povinnosti. Tímto způsobem nelze ovšem odkázat celý majetek. Jestliže zůstavitel chce někomu něco odkázat, dědic musí určitou část majetku dát odkazovníkovi. Zákon umožňuje dědici získat minimálně jednu čtvrtinu z hodnoty dědictví, která nebude zatížena odkazem. Kdyby tomu tak nebylo má dědic právo se ohradit a došlo by k poměrnému pokrácení odkazu.
Právní úprava krátí i práva nepominutelných dědiců (děti zůstavitele). Nyní měl nezletilý potomek právo na celý svůj zákonný podíl. V příštím roce by měl dostat alespoň tři čtvrtiny a zletilý potomek alespoň jednu čtvrtinu (nyní musí zletilý získat alespoň jednu polovinu z jeho zákonného podílu). Bude tedy možné odkázat část svého dědictví například přítelkyni i přesto, že má zůstavitel nezletilé potomky.