Daň z příjmů je hlavním druhem přímých daní a patří bezesporu k nejsložitějším, se kterými se lze setkat. V různých státech fungují zcela odlišné systémy této daně, které se liší v mnoha aspektech: plátcích, předmětu, sazbě atd. Tuto daň dělíme na dvě skupiny. Pokud se vztahuje na právnické osoby, je nazývána daň z příjmů právnických osob neboli daň ze zisku, jestliže je uvalena na fyzické osoby, tak se nazývá daň z příjmů fyzických osob. I když se vybírání daně v některých věcích podobají, zásadní rozdíly mezi jednotlivými systémy (například mezi Ruskem a ČR) jsou jasně vidět.
Pro statní rozpočet Ruské federace daň z příjmů fyzických osob hraje dost důležitou roli. Plátcem daně je fyzická osoba, jež je daňovým rezidentem RF, a taky fyzická osoba, jež není daňovým rezidentem, ale má přínosy ze zdrojů na území Ruské federace. Předmětem zdanění jsou veškeré přínosy plynoucí ze zdrojů na území Ruska a taky mimo statní hranice (pro rezidenty) nebo pouze ze zdrojů na území (pro nerezidenty). Pro Českou republiku platí stejné podmínky pro definici plátce daně, ale předmět daně se liší. Předmětem jsou pouze příjmy ze závislé činnosti, podnikání, kapitálového majetku a ostatní, nevztahuje se to například na příjmy získané nabytím akcií nebo na příjmy z rozšíření (zúžení) společného jmění manželů.
Asi nejdůležitějším rozdílem mezi těmito jednotlivými daněmi jsou jejich sazby. V České republice je pevná a činí 15 %. V Rusku je základní sazba 13%, ale některé přínosy jsou zdaněny jinak. Například třicetiprocentní sazba platí pro hodnotu jakýchkoliv výher a cen, získaných v konkurzech, hrách a jiných akcích, jestli hodnota výhry přesáhla 4000 rublů; devítiprocentní – pro přínosy z podílu v činnosti obchodní společnosti, získané formou dividend; patnáctiprocentní – pro přínosy z podílu v činnosti ruské obchodní společnosti pro nerezidenty; třicetiprocentní platí pro všechny daňové nerezidenty RF.
Samozřejmě existují i osvobození od této daně. V Rusku mezi ně řadíme dávky sociální péče, penze, odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu, alimenty a podobné. V Česku mezi ostatní patří taky příjmy z prodeje movitých věcí (nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku), přijatá náhrada škody včetně úmrtního a příspěvku na pohřeb, cena z veřejné soutěže a jiné.
