Mezera ve výběru daně z přidané hodnoty představuje rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem DPH. V České republice se tato mezera snížila o deset miliard korun na 58,5 miliardy korun a Česko se tak přiblížilo průměru Evropské unie.
Evropská komise provedla analýzu, ze které vyplývá, že tzv. VAT Gap klesl ze 17 procent na 14 procent. Průměr v Evropské unie v roce 2016 činil 12,3 procenta. Nejlépe jsou na tom Lucembursko, Švédsko a Chorvatsko. Naopak nejhorší výsledky má Rumunsko. Dle Ministerstva financí by nemělo dojít ke změně přístupu České republiky k uplatnění plošného reverse charge. Tento přístup dlouhodobě prosazuje Andrej Babiš. Ministři financí Evropské unie již potvrdili možnost používat obecný systém přenesené daňové povinnosti.
Základem režimu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele. Přenesení daňové povinnosti se má uplatňovat na dodávku zboží a služby překračující hodnotu 17 500 eur (asi 450 000 korun). Tento systém by měl pomoci k efektivnějšímu výběru daně a měl by ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Původně komise navrhla hranici minimálně 10 000 eur. V současnosti daňové úniky v rámci Evropské unie dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu korun).
Podmínky využívání režimu reverse charge:
- Mechanismus lze uplatnit u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 500 eur
- Státy by měly mít účinný a funkční systém elektronických hlášení
- Karuselové podvody musí představovat čtvrtiny mezery ve výběru DPH (rozdíl mezi očekávaným a skutečným výběrem daně)
Evropský komisař pro daně, cla a finanční záležitosti Pierre Moscovici režim přenesení daňové povinnosti komentoval: „Mechanismus se výrazně liší od obecného systému výběru DPH a tak by podle nás měl být aplikován jen po přesně vymezenou dobu a neměl by stát v cestě další práci na finálním systému DPH. To by měl být náš společný cíl.“ Využívání reverse charge je omezeno do 22. června roku 2022, poté by mělo dojít ke sjednocení pravidel pro výběr DPH.
Ministryně financí Alena Schillerová chce využívat obecný systém přenesení daňové povinnosti co nejdříve. Ovšem dle odborníků ještě více stoupne byrokratické zatížení podnikatelů. Vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb tak vznikne další nástroj pro boj s daňovými úniky.
Na druhou stranu počet nespolehlivých osob v registru Finanční správy rychle stoupá. Koncem září letošního roku bylo evidováno celkem 15 542 nespolehlivých plátců. Registr obsahuje seznam podnikatelů, kteří porušováním svých povinnosti ohrožují řádnou správu a výběr daní. Na černou listinu se dostanou podnikatelé, které dluží na DPH více než 50 tisíc korun po dobu tří měsíců. Dále ti, kteří jsou podezíráni z páchání daňových podvodů či vystavění fiktivního daňového dokladu na plnění, které se nikdy nestalo.