V květnu se spustí třetí a čtvrtá vlna elektronické evidence tržeb. Dle údajů ministerstva financí by se EET mělo dotknout dalších zhruba 300 tisíc lidí. V současnosti je do povinné elektronické evidence tržeb zapojeno 192 tisíc podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 13 miliard účtenek. Letos by dle očekávání ministerstva mělo EET do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET.
Někteří podnikatelé mohou od 1. února 2020 žádat o výjimku z elektronické evidence tržeb. Jedná se o tzv. zvláštní režim EET (off-line režim). Žádosti vyřizuje příslušný finanční úřad, který současně vydává povolení.
Zvláštní režim EET mohou využít podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH, nemají více než dva zaměstnance a zároveň jejich příjmy z evidovaných tržeb za rok nepřesáhnou 600 tisíc korun. Ve zvláštním režimu nebude muset být podnikatel připojen k internetu a tržby v EET bude evidovat pomocí papírových účtenek, které dostane od finančního úřadu. Tím to ovšem nekončí. Podnikatelé využívající zvláštní režim budou muset jednou za čtvrt roku na úřad poslat speciální formulář s údaji o výši tržeb a počtu vydaných či stornovaných účtenek. Nezbytnou součástí bude i vyplnění pořadového čísla první a poslední účtenky, a to také za každý den.
Dle Komory daňových poradců Tomáše Haduška je formulář příliš složitý. „Sice není stanovena povinnost vypisovat do formuláře údaje o denních tržbách pravidelně každý den, ale v praxi to bude více než vhodné. Jen obtížně se bude se zpožděním tří měsíců vypisovat u každého jednotlivého dne přesně výše denní tržby, počet vydaných účtenek, rozsah čísel použitých účtenek, počet storen a výše storen.“ řekl Hajdušek. Dle něj bude snazší vést elektronickou verzi EET než její papírovou verzi.
Podnikatelé mají i informační povinnost ve své provozovně v následujícím znění: „Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek.“ U offline režimu budou muset podnikatelé uchovávat stejnopis vystavené účtenky, a to až do uplynutí lhůty pro stanovené daně z příjmů, ke které se vztahuje. Základní lhůta je tři roky.
Zástupci podnikatelů i opozice ovšem kritizuje byrokracii spojenou se zaznamenáváním denních údajů. „Formulář má cca 540 kolonek k vyplnění za každé čtvrtletí. Kdo to má kontrolovat? Jestli něco motivuje nepřiznávat tržby, tak tahle šílená byrokracie,“ uvedl k formuláři místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).
