Se znaleckými posudky se v životě setká většina lidí. Zejména vlastníci nemovitostí, kteří s nimi disponují a potřebují získat odhadní cenu, nebo vlastníci uměleckých předmětů, nehmotných práv, při rozvodových řízení, v dědickém řízení apod. Ale také v případech, kdy zákon znalecký posudek vyžaduje k posouzení nějakých skutečností.
Znalecké posudky a soudy
Se znaleckými posudky se v životě setká většina lidí. Zejména vlastníci nemovitostí, kteří s nimi disponují a potřebují získat odhadní cenu, nebo vlastníci uměleckých předmětů, nehmotných práv, při rozvodových řízení, v dědickém řízení apod. Ale také v případech, kdy zákon znalecký posudek vyžaduje k posouzení nějakých skutečností. A lidé se ptají, zda mají posudek nechat vyhotovit sami tak, že si soudního znalce zvolí a uloží mu vypracování písemného znaleckého posudku nebo mají počkat, až si ho soud vyžádá sám. Pro tyto případy, spojené se soudním řízením, hledáme oporu v zákoně o občanském soudním řízení ve znění platném od 1. 1. 2014. V souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., novým občanským zákoníkem, v platném znění (NOZ) je třeba mít po ruce i občanský soudní řád (ve znění od 1. 1. 2014), který je k NOZ procesním předpisem.
Vyžádání odborného vyjádření soudem nebo písemné zpracování posudku
Právní úpravou této problematiky je ustanovení § 127 odst. 1 o.s.ř. v aktuálním znění od 1. 1. 2014. Podle tohoto ustanovení vyžádá soud u orgánu veřejné moci 1) odborné vyjádření na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí. Pokud pro složitost posuzované otázky není takový postup dostačující nebo má-li soud pochybnosti o správnosti podaného odborného vyjádření, 2) ustanoví soud znalce. Znalec však hned nepřekládá znalecký posudek. Soud ho nejprve vyslechne, ale může mu také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Pokud si to případ vyžaduje a na posouzení skutečností pracuje více znalců, mohou podat společný posudek. Soud však může postupovat i tak, že místo výslechu znalce (v odůvodněných případech), požádá o písemný posudek.
Přezkum posudku při pochybnosti o jeho správnosti
Podle ustanovení § 127 odst. 2 o. s. ř. se řeší případ, kdy soud má o správnosti a úplnosti posudku pochybnosti. V tomto případě soud požádá znalce, aby podal ke svému posudku vysvětlení. Pokud ani vysvětlení znalce nepostačuje, soud přistoupí k tomu, že nechá posudek přezkoumat jiným znalcem.
Posudek předložený účastníkem řízení
Na základě ustanovení § 127a o. s. ř. se řeší případ, kdy znalecký posudek předloží účastník řízení. Pokud má znalecký posudek předložený účastníkem řízení všechny náležitosti, které jsou požadovány zákonem, a pokud obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, pak soud při provádění předmětného důkazu postupuje stejně, jakoby se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Znalci je také soudem umožněno v tomto případě nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožni se seznámit se skutečnostmi potřebnými k vypracování znaleckého posudku.
Charakter, forma a obsah znaleckého posudku
Ve smyslu občanského soudního řádu představuje znalecký posudek jeden z mnoha důkazních prostředků v souzené věci, i když je nezastupitelný. Znalec (může být právnickou či fyzickou osobou) na základě svých odborných znalostí a zkušeností posuzuje skutečnosti, které byly soudem určeny, a ve znaleckém posudku soudu sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení.
Nález, posudek
Od občanského soudního řádu se nyní obrátíme k dalšímu předpisu. Tím je vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění dalších předpisů. Podle ustanovení 13 odst. 1 této vyhlášky uvede znalec v posudku následující údaje:
a) Popis zkoumaného materiálu (popř. jevů a zkoumaných skutečností, k nimž při úkonu přihlížel) – nález
b) výčet otázek, na které má odpovědět s odpověďmi na tyto otázky (posudek)
Odlišnost znaleckého posudku od jiných důkazních prostředků
Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků (§ 125, § 127 o. s. ř.), který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry, které jsou v něm obsažené, nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Naskýtá se logická otázka: co tedy soud hodnotí? Přesvědčivost posudku hodnotí soud co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Tedy, hodnocení důkazu znaleckým posudkem spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení.
Z uvedeného vyplývá, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz, nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007).